Cílem festivalu je spojit mezi sebou dva zdánlivě neslučitelné světy. A právě během několikadenního festivalu je vidět, že se stavět pomyslný most opravdu daří.
Vedle sebe seděli a vzájemně spolupracovali handicapovaní a děti z mariánskolázeňských škol. A co víc, nikomu na tom nepřipadalo nic zvláštního. „Třeba Anežka z mnichovského domova Pramen byla skvělá,“ řekla malá Danuška. „Byla s ní legrace.“
A jak vlastně vznikl nápad pořádat festival tohoto druhu? „Napadlo nás to v průběhu výstavy fotografií,“ vzpomněl si na rok 1999 otec festivalu Josef Slowík. „Zájem o akci, která přibližovala život v ústavu, byl povzbuzující a vyzýval k dalšímu kroku ve snaze přibližovat uměle oddělené světy lidí postižených a nepostižených.“
Festival pokračuje i ve středu 22. května a ve čtvrtek 23. května. Chybět nebude vernisáž výstavy, kterou v anglikánském kostele otevře herečka Bára Štěpánová. Na čtvrteční ukončení festivalu pak dorazí herec Jaroslav Dušek.
