Nebylo tomu však vždy. Ještě před několika lety objektu hrozila záhuba.

To, jak Maria Loreto vypadá, vychází z podoby budovy Santa Casa v Itálii, jehož jméno se často překládá jako Svatá chýše. Ta má podle legendy označovat údajný dům samotné Panny Marie v Nazaretu v Palestině. V tomto domě mělo kdysi dojít ke Zvěstování o narození Spasitele. Následně měl být v tomto domě vychovaný Ježíš a uvnitř měla žít celá Svatá rodina. Legendární příběh praví, že celý dům do Itálie ve 13. století přenesli sami andělé. Od té doby se tomuto domu přezdívá také Dům Panny Marie. Nicméně v České republice se podobných loret nachází více.

Od 16. století totiž začali podobu italské lorety rozšiřovat tehdejší jezuité po všech katolických zemích. V Čechách se loreta nachází, nebo nacházela, například v Horšovském Týně (ta už bohužel neexistuje), Hájku u Unhoště, Brně, Kosmonosech, Praze, Rumburku, Římově, Slaném a právě ve Starém Hrozňatově. S nápadem, postavit nedaleko Chebu poutní místo, přišel tehdejší rektor chebské jezuitské koleje Jan Jiří Dasselmann. Ke stavbě tohoto vyhledávaného poutního místa došlo při obnovení mariánského kultu v tomto regionu. Na to, aby místo Maria Loreto opravdu u Chebu vzniklo, věnovala třeba hraběnka Marie Františka z Heisensteinu 1200 zlatých. A nebyla jedinou. Dalšími dárci se stalo mnoho obyvatel Chebska a okolí, třeba radní, šlechtici a statkáři. Když se rozneslo, že má u Chebu tato neobyčejná stavba vzniknout, přispěli na její výstavbu i vlivní lidé z Bavorska, ale i z různých českých měst. Když chebští jezuité se stavbou začali, nesla obec s románským hradem, který se nachází jen několik desítek metrů od Maria Loreto, německý název Alt Kinsberg, tedy Starý Kynšperk. Na zmíněném hradě měl být podle legend umučen hlady blahoslavený Hroznata, a proto byla po roce 1945 obec přejmenována na Starý Hrozňatov.

Základní kámen poutního místa položil v říjnu roku 1664 tepelský opat Raymnd Wilfert. Poutní kapli Panny Marie Loretánské stavěli řemeslníci do roku 1665. A už v listopadu roku 1665 byla v kapli uložena socha Panny Marie Loretánské, která na sobě měla korunovační plášť. Tuto sošku věnovala Starému Hrozňatovu opět hraběnka Marie Františka z Heisensteinu. V ten den do obce přijel i biskup z Regensburgu a hrabě z Wartenbergu, aby kapli i se soškou vysvětili. První mše se zde konala v roce 1667 a dorazily na ní tisíce lidí ze širokého okolí. Úspěch se opakoval i u dalších mší a Maria Loreto se stalo jedním z nejnavštěvovanějších míst na Chebsku.

To až do roku 1951, kdy se zde konala poslední mše. Stavba se ocitla v pohraničním pásmu a stala se tak veřejnosti nedostupná. Brzy začala chátrat a pomalu ji začala pohlcovat příroda. Upadat začala i celá obec, která se postupně vylidnila. V poutním místě pak vyhořela zvonice, navíc lidé začali rozkrádat vybavení poutního místa. Místu nepomohli ani pohraniční vojáci, kteří do objektu stříleli. Dodnes jsou na soše Panny Marie nad vstupním portálem vidět stopy po jednotlivých střelách. Na celý objekt byl dokonce už připravený i demoliční výměr. Během poválečné doby kolemjdoucí zničili také všech 26 velkých olejomaleb, které zdobily loretánské ambity. Ty se postupně podařilo po revoluci, v době, kdy byly opravy v plném proudu, nahradit starší sestře Antona Harta Margaritě Illuminatě Hartové. Ta řadu obrazů dala dohromady především díky své paměti, ale také pomocí hluboké znalosti mariánské mystiky, jejíž motivy původně na obrazech byly. Obrazy pak namaloval malíř Jaroslav Šindelář. – Kdy to obnovila? Vypadá to, že hned.

Po revoluci v roce 1989 se sem postupně začali vracet lidé, mezi kterými byl i hrozňatovský rodák Anton Hart (zemřel v roce 2004). Ten se po odsunu Němců odstěhoval do Waldsassenu. Tam založil Spolek na podporu poutního místa Maria Loreto a stal se jeho předsedou. Začal usilovat o to, aby se sláva tomuto areálu znovu vrátila. Apeloval na český stát a církev, aby se na opravě podílely. Chtěl, aby na rekonstrukci areálu měli stejný podíl Němci i Češi. To se mu povedlo v roce 1994, kdy se začalo s celkovou rekonstrukcí areálu. A 2. října 1994, 330 let od vysvěcení kaple, se zde opět uskutečnila mše. V témže roce také v Chebu vznikl Spolek Maria Loreto, jehož pracovníci se dodnes náležitě o areál starají. V poutním místě se od té doby pravidelně konají mše. A opět se stává cílem nejen věřících, ale i turistů. Uvnitř areálu je také velká meditační zahrada, která vznikla z původního hřbitova. Křížová cesta, která vede z německého Mammersreuthu do Starého Hrozňatova, se jmenuje Stezka Ing. Antona Harta.

Podle mnohých psychotroniků, kteří areál v minulosti navštívili, je navíc Maria Loreto geomanticky významné místo s pozitivní léčebnou a pozitivní energií, která má na příchozí velmi uklidňující vliv. A je tak ideální pro duchovní meditace. Energií podle psychotroniků ale neoplývá celá stavba jako taková, ale nejsilnější je prý v levém ambitu. Kdo se tak na tyto energie umí správně naladit, odchází z tohoto místa značně odpočatý a nabitý novou energií.

Zvláštní pocity tu pociťují i samotní návštěvníci.

„Je pravda, že Maria Loreto vyzařuje něco uklidňujícího, možná, že může někoho i pomoci uzdravit. Je otázkou jestli v tom nehraje roli více faktorů, jako například krásná okolní příroda, nebo jestli je to jen samotnou stavbou poutního místa. Ale sama se tu cítím velmi dobře. Kdykoliv mám čas, zastavím se tu," sdělila Marie Štěpánková z Chebu.

Poutní místo Maria Loreto má barokní loretánskou kapli s ambity (krytými klenutými chodbami). Hranolová kaple je zasvěcena Panně Marii, svaté Anně, svaté Alžbětě, svatému Jáchymovi, svatému Zachariáši a svatému Františku Xaverskému. Kostel svatého Ducha doplňuje osmiboká kaple svatého Kříže a kaple Loučení.