Byl jím básník, spisovatel, politik a nadšený přírodovědec Johann Wolfgang von Goethe, který si oblíbil i Karlovy Vary a Mariánské Lázně. Letos uplyne 270 let od jeho narození.

„Jeho nejdelší pobyt se datuje do roku 1808. Hlavní motivací pro něj byla přítomnost třiadvacetileté Sylvie, nejmladší dcery svobodného pána von Ziegesar,“ uvedla historička františkolázeňského muzea Jaroslava Smetanová. „S touto rodinou nejdříve trávil čas v Karlových Varech a společně s nimi oslavil také Sylviiny narozeniny v Lokti.“ Když se rodina přesunula do Františkových Lázní, přesunul se i Goethe. Při svém nejdelším pobytu navštívil Komorní hůrku, která tehdy rozdělovala část vědeckého světa. „Goethův zájem o sopku trval i v následujících desetiletích. Znovu ji proto navštívil v letech 1811 a 1818. Koncem července 1822 spolu s kriminálním radou Josephem Sebastianem Grünerem uspořádal výpravu k vulkánu za účasti svého přítele a přírodovědce hraběte Kašpara Šternberka, švédského chemika Jönse Jacoba Berzelia a českého přírodovědce a cestovatele Johanna Pohla. Právě hrabě Šternberk nechal v letech 1834 až 1837 vyrazit do nitra Hůrky štolu, aby potvrdil sopečný původ tohoto přírodního útvaru. Díky Goethově aktivitě se tak tato dříve opomíjená vyvýšenina u Františkových Lázní zapsala do povědomí laické i vědecké veřejnosti,“ vysvětlila Jaroslava Smetanová.

Podobně jako Komorní hůrka fascinovala Goetha celá oblast historického Chebska. Na výstavě tak návštěvníci najdou například soupis všech Goethových zastavení ve Františkových Lázních a dočtou se o jeho vztahu k místním osobnostem. Další část shrnuje pamětní desky, které připomínají Goethovy návštěvy. „Navzdory nacionálně motivovanému přepisování dějin po druhé světové válce, které v mnoha částech českých zemí z veřejného prostoru systematicky vymazávalo pozůstatky jejich německé historie, zůstaly stopy Goethovy přítomnosti na mnoha místech v Čechách zachovány,“ doplnila Jaroslava Smetanová.

Návštěvníci páteční vernisáže mohli sami ochutnat, co si rád Goethe v regionu dal. „V knize Goethe v západních Čechách najdete kulinární glosu od Stanislava Burachoviče. V ní se dočtete, že Goethe z moučníků dával přednost karlovarským koláčům s povidly a sekanými mandlemi a měl rád i karlovarský jablečný štrúdl,“ odcitoval ředitel františkolázeňského muzea Štěpán Karel Odstrčil. Glosa zmiňuje také to, že rád pil mělnické či maďarské víno s františkolázeňskou minerálkou. Stylové občerstvení vernisáže se tak skládalo z koláčků, štrúdlu a vinného střiku přesně tak, jak by si přál sám Goethe.