Milovníci umění a také sladkých překvapení mají další důvod k návštěvě Galerie výtvarného umění (GAVU) v Chebu. Slavnostní vernisáží ve středu od 17 hodin zde totiž startují dvě ojedinělé výstavy – ´Karel Machálek - Zlín, Retrospektiva´ a ´Zdenek Rykr, Kofila, 1923 a další práce pro firmu Orion´.

Zdenek Rykr, Kofila i výtvarná soutěž pro děti

V rámci výstavního formátu opus magnum (velké dílo – poznámka redakce) nyní GAVU paradoxně představí obal čokolády Kofila, dílo formátem takřka nepatrné a zastupující ´nízké umění´ – obalový design. „Přesto jde o skutečné ´opus magnum´ svého druhu, neboť úspěšně směřuje k tomu, aby se na trhu udržel neuvěřitelných sto let,“ uvedl ředitel GAVU Marcel Fišer.

Jeho autorem je Zdenek Rykr (1900 – 40), jedna z nejzajímavějších postav českého meziválečného umění. „Přestože byl vždy považován za ´outsidera avantgardy´, na konci třicátých let se mu podařilo proniknout do širší špičky evropského umění. Spolupráci s firmou Orion začal v jeho jednadvaceti letech a ukončila ji až jeho předčasná smrt.“ Rykr pro Orion navrhl známé logo v psacím písmu s hvězdou, které se udrželo i po znárodnění prakticky až dodnes, byť firma se dávno stala součástí koncernu Nestlé.

A kromě něj vytvořil i stovky obalů, plakátů či reklamních poutačů. Tím nejznámějším je bezesporu obal Kofily, čokoládové tyčinky s příchutí kávy, z roku 1923 s charakteristickou figurkou sedícího mouřenína rozkošnicky čichajícího k šálku vonící kávy, který zůstal prakticky nezměněn až do 80. let a dnes se objevuje v mírně upravené verzi. Na výstavě budou přítomné jak původní obaly z 20. a 30. let, tak i samotné Rykrovy návrhy. Zapůjčilo je Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze a společnost Nestlé, která každému návštěvníkovi výstavy daruje ke vstupence i tyčinku Kofila. Galerie vedle toho připravila i výtvarnou soutěž pro děti na téma ´Udělej si vlastní obal na čokoládu´.

Pseudonym jako soukromý protest

Hlavní výstavní prostory – Velkou galerii – zaplní retrospektiva Karla Machálka – Zlína. Série výstav v Hluboké nad Vltavou, Zlíně a Chebu vrací do českého umění autora, který spoluutvářel jeho podobu v šedesátých a v první polovině sedmdesátých let a po své emigraci se dokázal prosadit i ve Francii. „Narodil se v roce 1937 ve Zlíně, jehož jméno si později zvolil za pseudonym jako soukromý protest proti tomu, že se ho minulý režim pokusil vymazat z paměti přejmenováním na Gottwaldov,“ připomněl Fišer.

Jeho tvorba z konce šedesátých let, kdy přišel s novou technikou fotoobrazu, představuje ojedinělý ohlas pop artu v českém prostředí a patří k tomu nejzajímavějšímu, co tehdy u nás vznikalo. Druhou oblastí, v níž se výrazně zapsal do českého umění, je filmový plakát. Od roku 1968 do své emigrace v roce 1976 jich vytvořil padesát tři, mezi nimiž jsou plakáty k tak mimořádným filmům, jako je Pasoliniho Oidipus král, Antonioniho Dobrodružství či Viscontiho Rodinný portrét. Jeho Falstaff z roku 1968 (režie Orson Welles) bývá pravidelně zařazován do monografií českého plakátu.

V roce 1976 získal stipendium do Paříže, kde se nakonec usadil natrvalo. Zde navázal na svou předchozí tvorbu a rozvinul ji do celé řady podob, navzájem často velmi odlišných. „Na přímou objednávku tehdejšího prezidenta Mitteranda, který jej několikrát neformálně navštívil v ateliéru, vytvořil dvě bronzové sochy pro park u prezidentského paláce v Rambouillet,“ vyzdvihl ředitel GAVU.

Nostalgie?

Čtyřicetiletá Petra z Chebu se do galerie na středeční vernisáž určitě vydá. „Nejsem pravidelným hostem akcí v GAVU, ale Kofilu si prostě nemohu nechat ujít. A nejde ani tolik o skutečnost, že podle posledních informací prý ke každé vstupence dostanou hosté tuhle laskominu zdarma. V mém případě hraje velkou roli nostalgie. Kofila – to je totiž moje sladká vzpomínka na dětství. Tu a legendární Milenu mi vždycky doma dávali rodiče za odměnu. Třeba když se mi dařilo ve škole,“ usmívala se.