Hospic Svatého Jiří v Chebu oslavil šesté narozeniny. Za dobu existence využilo jeho služeb přes čtyři stovky nevyléčitelně nemocných na Chebsku a další desítky i na Tachovsku. S fungováním této služby pomáhá přes dvacet dobrovolníků. A během roku se k nim přidávají další, kteří chtějí lidem pomoci. Co nového hospic chystá a které služby nabízí, popisuje v rozhovoru ředitelka Alena Votavová.

Hospic Svatého Jiří v Chebu oslavil 6. výročí založení. Jaké jsou vaše pocity?

Při zakládání hospice jsem neměla cíl, aby sloužil desítky let, to mě vůbec nenapadlo. Věděla jsem, že založení hospice má smysl, i kdybychom pomohli třeba jednomu nemocnému a jeho rodině. To byl cíl, který jsem při zakládání měla, a ten se vyplnil.

Kolik klientů jste za ta léta ošetřovali?

Nevyléčitelně nemocných lidí, kteří od roku 2014 využili služby hospice, bylo na Chebsku celkem 421. K tomu provozujeme mobilní hospic v Tachově, který začal působit v roce 2016, čili o dva roky později než hospic v Chebu. Tachovský hospic má každoročně o polovinu menší počet klientů než chebský hospic. Jedná se o zhruba 40 nemocných za rok, což je na tento region dobrý počet.

Jaké všechny služby vlastně v rámci Hospice Svatého Jiří nabízíte?  

Hospic Sv. Jiří poskytuje odborné sociální poradenství na základě zákona o sociálních službách, dále mobilní specializovanou paliativní péči na Chebsku a na Tachovsku a na základě živnostenského oprávnění půjčovnu pomůcek. Mobilní specializovaná paliativní péče v domácím prostředí zahrnuje péči, pomoc a podporu od multidisciplinárního týmu, který máme k dispozici ve složení lékaři, zdravotní sestry, sociální pracovnice, psycholožka, duchovní, fyzioterapeutka a dobrovolníci.

Kdyby chtěl někdo vašich služeb využít, jak nejlépe to má udělat?

Hospic už má na Chebsku i na Tachovsku svou historii, lidé o jeho službách povědomí mají a ozývají se ve velké míře sami. Dále nás kontaktují na základě doporučení od lékařů, praktického nebo od lékaře nemocnice. I na základě doporučení od jiných služeb či pracovníků různých institucí a na základě doporučení svých známých. Většinou hospic kontaktuje rodina nemocného, a to buď prostřednictvím telefonu, e-mailu nebo už se také ozývají lidé prostřednictvím facebooku, a následně si domluvíme osobní schůzku, na které jsou vysvětleny služby hospice a zvážena konkrétní situace, zda je možné poskytovat paliativní péči (péči o nevyléčitelně nemocného pozn. red.) v domácím prostředí.

Hospic funguje i díky řadě dobrovolníků. Daří se vám shánět nové? Kolik jich nyní máte?

Hospic Sv. Jiří má na Chebsku stálých 23 dobrovolníků, kteří nám pomáhají s administrativou, návštěvou klientů, při malování, dále při přípravě a realizaci benefičních akcí a podobně. Při největší benefiční akci Františkolázeňské 24hodinovce, která se pro hospic koná, máme každý rok kolem 50 dobrovolníků. Shánět se je daří, v lednu letošního roku se přihlásily dvě nové dobrovolnice. Nicméně jich není nikdy dost, a kdyby se chtěl přidat někdo další, může se ozvat na e-mail dobrovolnictvi@hospiccheb.cz nebo na telefon 736432911.

Kde všude svoje služby nabízíte a aplikujete?

Služby hospice poskytujeme na Ašsku, Chebsku, Mariánskolázeňsku, a pokud možnosti služby dovolují, tak také na Sokolovsku. Tachovský hospic vyjíždí do oblasti Plané, Tachova a Stříbra. Pro poskytování péče je klíčová přítomnost pečující osoby, tudíž můžeme poskytovat péči u nemocného, který má někoho, kdo u něj bude přítomen 24 hodin denně sedm dnů v týdnu, abychom měli komu zavolat a konzultovat zdravotní stav a někoho, kdo nás do bytu pustí. Pečujících osob může být i více a vzhledem k fyzické i psychické náročnosti pečování je to i velmi vhodné, když se pečující osoby mohou vystřídat. A není podmínkou, aby pečujícími osobami byli rodinní příslušníci, pečovat mohou sousedé, kamarádi, pracovníci v sociálních službách a podobně. Pokud vedení a pracovníci domova pro seniory jsou ochotni se podílet na poskytování paliativní péče, je možné ji poskytnout i v domově.

Co by vám usnadnilo rozvoj vašich služeb?

V letošním roce máme více pracovníků na úvazky a doufáme, že se nám podaří tým stabilizovat, pro optimální stav bychom přivítali ještě dvě zdravotní sestřičky na pár služeb v měsíci. Od ledna letošního roku máme smluvní vztah s Všeobecnou zdravotní pojišťovnou a učíme se procesu vykazování a doufáme, že se nám podaří uzavřít smluvní vztahy i s dalšími pojišťovnami, abychom mohli mít alespoň nějakou finanční jistotu a pokrytou část nákladů na provoz hospice.

Svoji službu jste rozšířili nedávno o půjčovnu zdravotních pomůcek. Uvažujete o dalším rozšíření služeb?

Hospic funguje šest let, kdy jsme poskytovali péči nemocným od 18 let věku, a nyní bychom chtěli rozšířit poskytování péče pro dětské pacienty a zavést paliativní péči pro perinatální období, které je definováno od 24. týdne těhotenství přes období porodu do sedmi dnů po narození dítěte. Zaměřuje se tedy na problematiku prenatálně diagnostikované, život limitující vrozené vývojové vady u plodu, porod mrtvého miminka a časné novorozenecké úmrtí. Také bychom chtěli být k dispozici pro rodiče, kterým zemře dítě před 24. týdnem těhotenství, ale i pro ženy, které se rozhodnou pro potrat, protože jim tato zkušenost, rozhodnutí, může přinést psychické problémy, nebo vlivem okolností se pro potrat rozhodly a nemají s kým svůj zážitek sdílet. I pro ně chceme být k dispozici.

V minulosti se hovořilo o vybudování kamenného hospice v Chebu. Je v tom nyní nějaký posun?

V Karlovarském kraji lůžkový hospic máme v Nejdku, těžko by šlo finančně zvládnout dva lůžkové hospice v jednom kraji ve srovnatelné kapacitě. Ale přála bych si, aby pro oblast Ašska, Chebska a Sokolovska bylo k dispozici i třeba menší lůžkové zařízení pro nemocné, kteří nemají okolo sebe rodinu či známé, již jsou ochotni se o ně starat doma, nebo nemají podmínky, nebo dojde k vyčerpání pečujících osob a podobně. Určitě nebude v okolí Chebu stát lůžkový hospic s kapacitou okolo 30 lůžek, ale menší zařízení si dovedu představit.