„Tatínek koupil ve Skalné dům a ten hrad tady stál jako zřícenina. Měl vnuknutí a později i podnikatelský záměr. Viděl, jak to tam chátrá a řekl si, že to zkusí opravit,“ vzpomíná nynější majitelka hradu Zuzana Pumrová. Renovace naprosté zříceniny stála mnoho úsilí a obětí. „Bylo to velmi náročné, protože když to otec koupil, tak se jednalo o rujnu. Nebylo tam vůbec nic. Vše se muselo dělat znovu, pomalu a postupně. Koupil to v devadesátým devátým. Prostory hradu se otevíraly poprvé pro veřejnost o dva roky později. Šlo konkrétně o hodovnu, respektive přízemí hradu a románskou kapli. Postupně se dodělávaly fresky, obrázky na stropech a další roky se přidělávala patra,“ popisuje majitelka s tím, že dnešní doba podnikatelům jim moc nepřeje a koronavirus situaci ještě komplikuje.

„Teď je strašně těžká doba, a to mnohem těžší, než před tím. V devadesátých letech, když s tím táta začínal, tak to bylo úplně jiné a podnikalo se naprosto jinak. Dneska a obzvlášť po covidu je opravdu náročné jakkoliv fungovat. Něco takového vlastnit je celoživotní řehole. Samozřejmě máme to rádi, protože k památce máme osobní vztah, ale na druhou stranu je to i nesmírně těžké a musíte tomu svůj život v podstatě odevzdat. Tak, jako jej odevzdal můj táta, tak ho tam odevzdávám já a moje rodina. Trávíme život na hradě a naše dítě také. Stále říkám, že bychom tu měli mít nastálo jeden pokoj, protože domů chodíme jen přespávat," směje se majitelka hradu, na kterém prý straší.

"To my víme a občas i vidíme pohyby nebo mihnutí se něčeho. Často máme pocit, když třeba sedíme, že nám někdo projde za zády, a to opravdu vnímáme silně. Občas spadne sklenička ze stolu. Nebo najednou bouchnou dveře a podobně. My ale cítíme, že ta energie je dobrá. Já jsem se i uklidnila, protože si říkám, že táta, který mě měl nadevše na světě rád, by nás nenechával v prostředí, kde je špatná energie nebo zlo. Jak říkám, určité energie tady jsou, ale jsme spolu v symbióze. My neškodíme jim a ony nám. Měli jsme tady jednoho pána, který tu chtěl vehementně přespat, aby změřil určité paranormální jevy, ale já jsem to nechtěla, protože když tady v té symbióze žijeme napříč hmotným a nehmotným světem, tak je zbytečné naše vztahy narušovat. Vždyť je to osm set let starý hrad. Co my víme, co se tu vše mohlo odehrávat. Máme určitá místa na hradě, jako je třeba sklepení, kde se našla naše slavná zazděná kostra, anebo také průchozí chodba zámku. I tam něco pociťuji," líčí majitelka.

Kostra se našla v osmdesátých letech ve sklepení při tehdejších opravách. Poté, co se ostatky poslaly na antropologický průzkum, zjistilo se, že stářím kostra spadá do doby, kdy hrad vlastnil rod Trautenbergů. "Jedna z Trautenbergových dcer byla nařčena kacířkou, protože se zajímala o bylinky, a podobně. V té době se to vůbec nenosilo. Byla tedy obviněna z čarodějnictví. Je dochováno, že se opravdu z ničeho nic ztratila. Údajně by to mohla být ona, ostatky opravdu stářím zapadají do té doby. Když byl tehdy někdo osočený z čarodějnictví, rodina se toho jedince většinou nějakým způsobem bohužel zbavila, aby jim nebyly zabaveny veškeré jejich majetky,“ vypráví hradní paní.

Zaměstnanci hradu mají k místu, kde se zachovalá kostra našla, respekt. „Když přijdeme do sklepení, tak pozdravíme: Dobrý den nebo na shledanou. A opravdu to říkáme všichni. Když k nám do týmu přijde někdo nový, tak se tomu směje a potom ho slyšíme, jak zdraví taky, tak se tomu smějeme, jak ta silná energie na nás působí," říká majitelka, která uvítá každou podporu.

„Udělali jsme na Vildštejně neskutečné množství práce. Můj tatínek tam opravdu strávil dvacet let svého života a já jsem tu v podstatě také od čtrnácti let. Je opravdu těžké se starat o historickou památku a opravovat z vlastních zdrojů. Pomoci od státu je strašně málo a my bychom trochu pomoci a podpory potřebovali. Památku si do hrobu neodneseme, zůstane pro další generace. Musím říct, že díky mému tátovi. Jenom díky němu zámek a hrad stojí a my ho dále zvelebujeme," dodává Zuzana Pumrová.

V rámci oslav dvacátého výročí se připravuje bohatý kulturní program. „Chystáme dvoudenní hudební festival neboli Vildštejnský slunovrat s Debra ČR 2021, který termínem směřujeme na jubilejní dvacáté výročí. Debra ČR je organizace, která pomáhá lidem s nemocí motýlích křídel. Organizaci jsme si vybrali cíleně, a to kvůli Radečkovi z Plesné, který nás inspiroval k tomu, aby naše akce měla i lidský přesah v podobě veřejné sbírky. Vyzýváme jak interprety, tak i naše sponzory, aby se zapojili. Naši hosté a Hrad Vildštejn se do sbírky samozřejmě také zapojí," upozorňuje PR manažerka Hradu Vildštejn Petra Hlinovská.

„Budeme tady mít například skupinu Traktor. Návštěvníci se mohou těšit na velkolepou ohnivou show, takže to rozhodně stojí za podívanou. Dorazí také například i Lucie Revival a další. My budeme vlastně slavit celé léto. Pořádné oslavy jsme plánovali v únoru, ale zhatil nám je koronavirus. Proběhnout měl také tradiční ples upírů, který měl být také ve velkém stylu. Je to totiž tradice od samotného začátku a lístky jsou vždy prodané rok dopředu,“ pokračuje.

„Na červenec zase chystáme akce, které jsou zaměřené na rodiny s dětmi. I na nich budeme samozřejmě oslavovat. Dále připravujeme středověký jarmark. Těšíme se také moc na Anetu Langerovou. Slavit budeme vše. Dvacáté jubileum, léto, ale i to, že snad už můžeme normálně žít,“ uzavírá Petra Hlinovská.