VÁLEČNÉ POHŘEBIŠTĚ VCHEBU. Cheb 21. srpna 2007


Není tomu tak dávno, co se do Chebu posváželo zrůzných exhumací v naší republice na 2700 ostatků Němců, kteří padli vČechách ve2.světové válce. Protože kolem toho bylo mnoho nejasností a místní občané byli ve velkém počtu proti, tak se pytle sostatky po tajném skladování v Chebu převezly pohřbít jinam. A zdálo se, že problém vykopávání německých vojáků a budování čestných hrobů pro ně je v Chebu navždy vyřešen . Každý soudný člověk souhlasí stím, aby se ty hroby, které jsou vnašem regionu od konce války podle mezinárodních dohod i našich zákonů označily slušnou cedulkou, nebo památníkem suvedením povinných údajů. Ale dovážet sem zetlelé ostatky zdaleka? Děkujeme, nechceme. Situace je navíc taková, že u nás padlí, např. Američané i Francouzi byli převezeni do vlasti. Vojáci ze zemí bývalého Sovětského svazu jsou pochováni na původních místech a jejich vlády exhumace odmítají. Tito i mnozí další a některá místa mají více či méně slušný památník a situace šla do zapomenutí a usmíření těch, co přežili. Letošní rok se ale do Chebu opět vrací problém sNěmci. Opět je kdesi ve vojenském prostoru Brdy ukryto několik tisíc exhumačních pytlů sostatky německých vojáků z2. světové války. Těch, co šli do války za velkoněmeckou říši dobrovolně i těch, co museli. Kdo to dneska dokáže rozlišit? Jen ty těžké vzpomínky na válečné útrapy zůstávají. Navíc se vtisku objevovaly zprávičky o tom, že těchto nově exhumovaných ostatků bude až 22 tisíc. A zcelé České republiky. Vtéto souvislosti by mne zajímalo, proč se důstojně neuložily zpět namístech, kde byly vykopány. Když už se muselo kopat. Proč se válečný hřbitov nestavěl např. vÚstí nad Labem, proč se nedostávalo peněz vPraze, kde je také chtěli pochovat, nebo jestli opravdu nebylo dost důstojné místo na Přerovsku , kde už tamní zastupitelstvo vydalo prvotní rozhodnutí? Je zvláštní, že stakovou pravidelností vrací kdosi tento problém do Chebu. Nás se nikdo neptá, zda chceme být místem, kam se sváží vykopané pytle sostatky zcelé republiky. Zda jako občané chceme válečné pohřebiště Němců z2. světové války vChebu.

Celá záležitost má samozřejmě politický i právní rozměr. Politický je všem dobře znám a proto jen připomenu chvályhodný zvyk zAmeriky. Své padlé si převáží po konfliktu vždy domů. Historie ukazuje, jak je to prozíravé a má to i svůj lidský rozměr zhlediska pozůstalých. Náročnější je to jistě po stránce zákonů. Českých i mezinárodních. Proto by bylo dobré, aby nám naše Rada města, dříve než se začne budovat vChebu válečné pohřebiště vysvětlila některé věci. Ověřila si před tím, než nabídla německé straně naše pozemky a uložila místostarostovi Ing. Pospíšilovi připravit návrh smlouvy sLidovým spolkem péče o válečné hroby alespoň některé věci, které vyplývají ze zákonů? Jedná se například o to, zda exhumované ostatky byly vykopány podle zákona o pohřebnictví, včetně souhlasu ministerstva obrany a Německých úřadů? Jestli jsou všechny ostatky řádně označeny, jak ukládá zákon? To znamená jméno, příjmení, vojenská hodnost, státní příslušnost, datum narození, datum úmrtí, příčina smrti a další povinné údaje. Také by nebylo od věci říci jasně, kolik tisíc se jich sem má přivést. A zda to budou samí Němci nebo i jiní.

Mnoho lidí se dodnes také marně ptá, proč se tyto ostatky, když už se vyzvedávají po padesáti a více letech ze země, nemohou převést domů. Do Německa, za které tito vojáci bojovali po celé Evropě i vAfrice. Mnozí pozůstalí se to jistě přejí. Tato možnost vyplývá zdruhého dodatku kŽenevským úmluvám ktěmto záležitostem a Česká aSlovenská republika je vyhlásily pod číslem 168/1991. Včlánku 34, odstavec 2, písmeno c se píše o tom, že smluvní vysoké strany mohou uzavřít dohody za účelem usnadnění vrácení pozůstatků zemřelých a jejich osobních svršků do vlasti na žádost této země, anebo na žádost nejbližších příbuzných. Také se zde uvádí případy, kdy jsou povoleny exhumace. A jiné zákony ukládaj,í jak se to provede, i co se stane těm, kteří úmluvy a zákony poruší. Zákon č. 122 o válečných hrobech a pietních místech tyto záležitosti a mnohé další také obsahuje a znova je zde dotaz, jak se tyto věci předjednávaly a ským? Víme my, nebo ministerstvo, zda jsou zájemci zřad příbuzných o převoz do vlasti? Dala jim Česká strana tuto možnost?

Vzhledem kopakovanému problému smasivními exhumacemi Němců vČechách a nedůstojnému převážení pytlů sostatky, včetně několikaletého schovávání po různých skladech ( na způsob skladování se raději neptat ) by už bylo záhodno věc vyřešit skonečnou platností. Jak pro Česko, tak pro Německo. Ale také pro oběti války, kterých je vČechách jako v okupovaném státě nepoměrně více, a také pro příbuzné padlých vojáků. Tak, aby se za nějakých třicet či padesát let nekopalo znovu. Jestli ale toto konečné řešení bude vChebu, to by se po vyjasnění všech sporných bodů i lidského rozměru mělo rozhodnout vmístním referendu. Já je tímto žádám. Rada už samostatně učinila některé kroky, které jí podle mne ze zákona o obcích nepřísluší a 30. srpna se ve věci bude jednat na Chebském zastupitelstvu. Jednání zastupitelstva jsou veřejná.

Stanislav Strmeň, občan Chebu.

( Lze uvést i krajský zastupitel za KSČM )