Nyní chystá novinku, která se bude jmenovat Večerníček a vyjde už během podzimu. Pohádkový název může sice mást, ovšem fanoušci spisovatele Strausse už tuší, že nová kniha bude opět založená na pravdě, kterou by společnost raději ututlala a nebavila se o ní. „Půjde o příběh, který se zčásti stal v Karlových Varech ve Dvorech někdy krátce po revoluci a týkat se bude dětí. Jedná se o chlapečka, kterého rodiče týrali,“ sděluje spisovatelova manželka Monika, která je manažerkou nakladatelství Josef Strauss.

Hrůzostrašný děj poukazuje na to, co se v některých rodinách děje a mnohdy přehlíží. „Můžeme ještě prozradit, že kniha bude pojednávat o chlapečkovi, který vždy stál na balkoně a nikomu nepřišlo divné, že tam chlapec stojí v zimě a podobně. Jde o holou bezmoc a bezpráví,“ pokračuje s tím, že tento případ byl svého času i velmi medializován.

Josef Strauss byl v době covidu nejčtenějším spisovatelem v Karlovarském kraji. Znají ho čtenáři v celé republice. Jeho knihy jsou založeny na pravdě a častokrát se k němu jejich příběhy dostaly samy, jako například u knižního hitu Jako kus masa. „Jako kus masa jsem přepisoval, protože po ní byla velká poptávka a vyprodala se. Tuto knihu jsem psal ještě tenkrát na psacím stroji. Následně byla předělána do elektronické podoby,“ popisuje Strauss.

V neděli 24. července si připomeneme 10. výročí od zprovoznění mezinárodní cyklostezky Wunsiedel – Selb – Aš, nazývané také Mostní cyklostezka.
Mostní cyklostezce do Aše je deset let, výročí připomene slavnost

„Zakládá se na pravdě. Je o dívkách, které byly donuceny k prostituci docela dost tvrdým způsobem. Když se psala devadesátá léta, tak se s tím roztrhl pytel. To byl byznys. V různých podnicích sice hledali servírky, ale nakonec je někam schovali a udělali z nich prostitutky. Za komunistů nebyly žádné bordely, ale najednou byly pomalu na každém roku. Holky tady postávaly na výpadovkách, pasáci tudy vždy projížděli a hlídali svůj revír. To byla šílená doba,“ vzpomíná spisovatel.

Kniha Jako kus masa byla jediná psaná tímto stylem. Spisovatel chtěl v témže stylu pokračovat, ale kvůli krachu jednoho z nakladatelství, kde své knihy měl, se na nějakou dobu odmlčel, protože z toho byl unavený a znechucený. „Stále mám náměty, které zpracovávám z časů minulých. Ze svých záznamů stále vycházím,“ usmívá se jáchymovský rodák a literát, který se dočkal v roce 2004 své první recenze i v deníku Reflex. „V Edici českých autorů, kterou vydává olomoucké nakladatelství Votobia, nyní vyšla druhá próza čtyřicetiletého karlovarského literáta Josefa Strausse s břitkým názvem Jako kus masa! Tato kniha si nezaslouží, aby zapadla,“ psal tehdy Reflex.cz.

Příběh bez naprostého pozlátka a šokujících pravd je také například Bára. „Najednou se u mě zastavila přibližně šedesátiletá žena s tím, že četla mou knihu. Podávala mi takové sešity s poznámkami. Bylo jich asi pět a ptala se mě, jestli chci něco přečíst. Já si to dal na stůl, zaházel různými letáky a když jsem si jednoho dne dělal pořádek, najednou jsem ty poznámky znovu objevil. Začetl jsem se a přečetl je všechny. To ale byla darda, bylo to o jedné holčičce, která byla šikanovaná od raného věku. Tak vznikla kniha Bára. Tento příběh je nejvíce pravdivý,“ sděluje.

Celá rodina Svobodových pohromadě.
Svůj život odsunuli na druhou kolej. Kačka, která ochrnula, má úžasné parťáky

Josef Strauss není obyčejným spisovatelem. Píše jen v případě, když se u něho objeví dle jeho slov bílý plamen. Můžeme to popsat jako jeho múzu, bez které se nemůže zahalit do svých fantastických dějů. „Vždy se kolem mě vytvoří takové bíle světlo, bílá mlha, co vypadá vlastně jako plamen. Já se do toho plamene ponořím a nevnímám v tu chvíli nic. Jsem jen já a ty příběhy,“ dodává spisovatel.

S perem v ruce se snad i narodil a svůj první příběh napsal už ve svých osmi letech. V tuto chvíli autor mnoha známých a oblíbených titulů, jako je třeba Jako kat, Hrobka, Tanga, Boží, vole, Kde si? či Posranej život už dokončuje svou další knihu s názvem Jsem duch, který je také z bezprostředního dění na Karlovarsku.