„Co se týká přístavby knihovny, v případě, že bude možné sáhnout na dotační prostředky, rádi toho využijeme,“ uvedl starosta Chebu Antonín Jalovec. „Přístavba knihovny je ale podle našeho názoru tak prestižní záležitost, která by mohla jednu čtvrť Chebu rozsvítit. Domnívám se proto, že bychom se do projektu mohli pustit i v případě, kdy bychom dotaci nezískali.“ Podle optimistické varianty by se mohl projekt v průběhu roku až roku a půl posunout ke stavebnímu povolení. Přístavbu chebské knihovny navrhl ateliér A69 architekti. Je navržena jako neviditelná budova, z části hradebního příkopu mezi budovami knihovny a divadelního klubu bude odstraněna novodobá navážka. Objekt by pak byl přistavěn k hradební zdi sousedící s chodníkem a měl by pochozí střechu.

Pouze z prostoru upraveného hradebního příkopu by byla viditelná jeho čelní prosklená stěna. Toto řešení vychází z požadavků památkářů, kteří chtějí, aby přístavba byla k okolním historickým objektům šetrná. Čtenáři i návštěvníci kulturních akcí by díky rekonstrukci a vybudování přístavby dostali prostředí, které odpovídá současným standardům. Zároveň by se mohl výrazně rozšířit volný výběr knih, které jsou v současné době z podstatné části uloženy ve skladech a čtenáři si je mohou vybírat jen podle katalogu. Po vybudování přístavby by se všechna oddělení knihovny sestěhovala do jednoho objektu.

Po přístavbě knihovny dlouho volá také veřejnost. „Dne 3. prosince to bude rok od skončení podpisové akce pro rozšíření Městské knihovny v Chebu podle návrhu ateliéru A69 – architekti. Během dvou měsíců se pro stavbu vyslovilo 7793 občanů, z toho 1036 v e-hlasování,“ připomněla ředitelka Městské knihovny v Chebu Martina Kuželová. Kmotrem této celé iniciativy se tehdy stal režisér Jan Svěrák.