Desítky nakupujících tak s očekáváním hledí na komín, zdali opeřence spatří. V těchto dnech totiž hodně putuje, takže se na komíně zdržuje spíše v odpoledních a večerních hodinách. Podle botanika Jiřího Brabce z Muzea Cheb se čápi do Chebu vracejí, protože tu mají dostatek potravy. Mrazy by je také neměly výrazně ohrozit.

„Obecně se udává, že dospělým čápům nevadí nízké teploty, jediné, co jim může vadit, je potenciální menší zdroj potravy,“ sdělil Jiří Brabec.

Minulý rok přiletěl čáp do Chebu ještě o týden dříve než letos. Pravděpodobně za to může chladnější počasí. Podle pozorovatelů na komíně během dne sedí samec i samice.

„Čápi k nám přilétají v posledních letech obecně o něco dříve, než tomu bylo v minulosti. Dříve se udávalo až koncem března a v průběhu dubna. V posledních letech chebští čápi přilétají počátkem března, nebo již v únoru,“ potvrdil informaci Jiří Brabec.

Proč však ptáci přilétají do města dříve, není docela jasné. „Nerad bych spekuloval o příčinách, proč čápi přilétají v posledních letech dříve. Korelace mezi zvyšující se teplotou (oteplováním) a dřívějším příletem je jasná. Korelace ale ještě neznamená příčinu. Těch důvodů může být i několik a mohou působit společně. Nejen obecně teplejší zimní období, ale také místo zimoviště, podmínky na zimovišti a mnohé další,“ vysvětlil Jiří Brabec.Odkud přesně čápi přilétají se také přesně neví. Podle indicií to však vypadá, že neletí velkou dálku.

„V poslední době čápi, což může být i případ čápů, kteří právě přiletěli do Chebu, neletí až do Afriky, ale často zimují třeba už ve Španělsku, někdy i blíže, ve Francii či Německu. Mohou se pak na své hnízdo vrátit dříve, než kdyby odlétli až do afrických zimovišť,“ poznamenal Jiří Brabec.

Do Chebu přilétají čápi zřejmě proto, že tu mají dostatek potravy.

„Kolem Chebu je zjevně stále dost velká rozmanitost biotopů, dostatek luk, mokřadů, ale i polí a mnoho dalšího, kde čápi najdou dostatek potravy,“ informoval Jiří Brabec. Poté, co čápi na hnízdo přiletí, začnou s jeho opravou. Čapí hnízdo je důkladná stavba, která vydrží desítky let. Každoročně po příletu i během hnízdění čápi hnízdo přistavují, takže postupně roste do výšky i do šířky. Nové hnízdo má průměr přes 80 cm a výšku 1530 cm. Během let může dosáhnout výšky přes 3 m a průměru až dva metry. Hmotnost takového hnízda může být až několik set kilogramů. Sezení na vejcích začíná od snesení prvního vejce a trvá přibližně 33-34 dnů. V sezení na vejcích se střídají oba rodiče. Vajíček bývá 2 až 5, mimořádně jen jedno, nebo až sedm. Mláďata se líhnou postupně, a je mezi nimi tak patrný věkový rozdíl. Vylíhnout z vajíček se mohou všechna mláďata. Ne všechna vylíhlá mláďata však z hnízda i vylétnou.

Čápi se dožívají běžně 10 let, maximálně až 27 let. Po nakladení vajec na nich samice sedí zhruba 33 až 34 dní. Samce od samice lze rozeznat jen dalekohledem podle velikosti těla a délky zobáku. Samci většinou mívají větší, mohutnější a delší zobák. Samice jsou nepatrně menší a celkově drobnější. Ne vždy jsou ale rozdíly tak zřetelné, abychom mohli určit pohlaví se stoprocentní jistotou.