Alena Dvořáková z Chebu strávila za katedrou 50 let. Nejdéle, celých 33 let, učila na chebském gymnáziu. Loni ji dokonce ocenil hejtman Karlovarského kraje a od chebské nadace Schola Ludus získala hlavní Cenu Hanse Novotného. A ačkoliv od září nevyučuje, občas za nějakého kolegu zaskočí na suplování.

Učila jste řadu let matematiku. Vzpomenete si, jaký byl váš nejoblíbenější předmět na střední škole?

Mým nejoblíbenějším předmětem byla matika a fyzika. Na základní škole nás učil matematiku náš třídní, pan František Náhlovský. Přišel k nám těsně po škole a byl strašně přísný, ale také velmi spravedlivý. A právě on mě k matematice přivedl. Určitě byly chvíle, kdy jsme na něj nadávali, ale uměli jsme. Byl můj vzor, od začátku praxe jsem se snažila být 'pes', ale zůstat spravedlivá.

Pořád se mluví o tom, jak se děti mění…

Jiné jsou, to dělá doba. Ale netroufnu si říct, jestli jsou lepší, nebo horší. Zlobili jsme my, zlobí také ony i když jinak.

Co mi na dětech vadí, že málo sportují a opravdu velmi mnoho času tráví u počítače.

A ve škole? Horší jsou například vědomosti, se kterými přicházejí žáci na gymnázium. Stále se snižují nároky, a tak občas děti ze základky neumí násobilku.

Rozdíl vidím také v tom, že se dřív s učitelem příliš nediskutovalo. Komunikace a diskuze se žáky jsou pozitivní změnou, samozřejmě do určité míry. Pamatuji si, že jsem hned po škole nastoupila jako učitelka v Hazlově. A místními osobnostmi byli pan farář a pan učitel. Dnes už to tak není. Respekt ke kantorům ztratili rodiče, těžko ho pak předají dětem.

A není to také tím, že se mění i učitelé?

Jsou výborní, dobří i špatní učitelé, jako v každém jiném povolání. Je pravda, že jsou v posledních letech pedagogické fakulty pro studenty takovými záchrannými školami. Často tam jdou lidé jen kvůli diplomu, ne protože je láká učit. Talentovaní lidé nechtějí nastupovat jako ještě před třemi lety za 16 tisíc do školy.

Matematika bývá pro mnohé žáky strašákem. Proč to tak je?

Bohužel je to z velké části učitelem a jeho přístupem k žákům. Nemá to být jen o suchém počítání. A opět jsme u mého učitelského vzoru. Pan Náhlovský ani slabým žákům matiku neznechutil.

Jde o to, umět ji dobře podat. Z mých tříd maturovalo z matiky celkem dost lidí. Dokonce někteří i proto, že jim přišla nejlehčí (smích).

A co říkáte na povinnou maturitu z matematiky?

Pokud se bavíme o gymnáziích, tak je to podle mého názoru zcela v pořádku. Když jsem začala učit na gymnáziu, byla maturita z matematiky povinná. Patří to podle mého názoru k všeobecnému vzdělání. Ale plošně s ní rozhodně nesouhlasím. Nevím, proč by si někdo z odborné školy musel vybrat mezi matematikou a cizím jazykem. Dobře povinná maturita z cizího jazyka by měla být všude. Bez něj se těžko hledá uplatnění.

Státní maturity ale obecně nejsou povedené. Pokud je nastavená tak, aby ji zvládli žáci ze střední odborné školy, bude lehká pro gymnazisty. Třeba lehčí varianta matematiky, ta byla z velké části na úrovni učiva 9. třídy.