O víkendu se konal den otevřených dveří na profesionálních meteorologických stanicích. A to i na té chebské. Ta se může pyšnit například přístrojem, který se jmenuje windpriofiller. Těch je v republice jen několik. „Přístroj slouží ke stanovení rychlosti a směru větru v jednotlivých výškových hladinách a ke zjištění teploty vzduchu ve vertikálním profilu až do výšky tří kilometrů. Každou půlhodinu začnou vysílat čtyři reproduktory ve válcovitých krytech akustický signál,“ informoval hosty pozorovatel počasí Karel Sojka.

Na chebské profesionální meteorologické stanici se konal den otevřených dveří.Zdroj: Deník / Buriánek Jan

Vysílané zvukové vlny jsou cílem pro radarový paprsek, který je schopen zjistit rychlost jejich šíření, a přístroj může následně zjišťovat teplotu ve vertikálním profilu. Směr a rychlost větru se zjišťují pomocí vysokofrekvenčních paprsků, které vysílá prostřední obdélníková trychtýřovitá anténa. Část vysílané energie se vrací zpět a je analyzována ve vyhodnocovacím centru. Přístroj se začal používat namísto meteorologických balónů. Mimo jiné se mohli hosté seznámit i se slunoměrem, půdními teploměry, srážkoměrem anebo dohledoměrem, kterým se zjišťuje snížená viditelnost. Teploměry na měření teploty vzduchu jsou elektronické, pokud by však selhaly, jsou na stanici k dispozici i teploměry klasické.

Lidé si kromě venkovních přístrojů prohlédli i zázemí meteorologické stanice v budově. Ta slouží jako pozorovatelna a zároveň se sem ukládají do počítačů všechny údaje získané z venku. Od vedoucího chebské meteorologické stanice Petra Pazdery se například všichni přítomní dozvěděli, že při dešti se mírně zvýší radiace ve vzduchu.

Na chebské profesionální meteorologické stanici se konal den otevřených dveří.Zdroj: Deník / Buriánek Jan

„Radiace se pravidelně zvyšovala, když začalo pršet. Přístroj indikoval určité částice ve vzduchu, které jsou nosiči radiace, a když prší, tak vodní kapky, lidově řečeno, srazí tyto částice k zemi a pak jsou přístroji měřitelné. „Stávalo se tak většinou při dešti v bouřkových situacích,“ sdělil Petr Pazdera. Zmíněná radiace je však naprosto přirozená a naměřené hodnoty v žádném případě nemohly nikoho ohrozit. A kdy na chebské stanici zaznamenali nejnižší anebo nejvyšší teplotu? „Podle zaznamenaných údajů naměřily teploměry nejnižší teplotu v roce 1969, a to 25, 6 °C,“ informoval Karel Sojka. „Naopak největší horko bylo ve městě roku 1983, a to přesně 37 °C,“ podotkl. Den otevřených dveří se koná jednou za rok u příležitosti Světového dne vody a Světového meteorologického dne.

Ilustrační foto
Neprošvihněte termín na podání daňových přiznání