Město Cheb zvažuje, že by jej koupilo. Klášter by pak skončil srovnaný se zemí a pozemky by mohly posloužit třeba pro stavbu rodinných domů. V současné době klášter město trápí hlavně proto, že je ohniskem nákazy žloutenky.

„Oslovili jsme majitele areálu bývalého kláštera, zda by ho nechtěl odprodat městu, samozřejmě za rozumnou cenu," potvrdil chebský starosta Petr Navrátil.

Turecká společnost, vlastník areálu, chtěla už řadu let pozemky s bývalým klášterem prodat. Ještě před rokem bylo možné najít nabídku v některých realitních kancelářích, a to i za čtyřicet milionů korun. Prodej se ale nezdařil a vlastník má s areálem stále jen náklady.

Jak starosta vysvětlil, podle například německého systému odhadování nemovitostí se cena pozemku určuje i podle toho, jaký objekt na něm stojí. Může jej tak zhodnotit nebo znehodnotit.

„V tomto případě je cena pozemku relativně velká, ovšem nemovitost ho výrazně znehodnocuje," doplnil Petr Navrátil.

Pokud by majitel areálu s nabídkou města souhlasil, klášter by se demolici nevyhnul. Podle územního plánu je území určené občanské vybavenosti. Až jihovýchodní obchvat odvede dopravu z ulice 17. listopadu, šlo by o ideální lokalitu také pro stavbu rodinných domů.

O nejisté budoucnosti zchátralého objektu se mluví od 90. let. Nejdřív zde byli vojáci, pak klášter vlastnilo Ministerstvo vnitra, které jej v roce 1998 vrátilo Kongregaci milosrdných sester svatého Kříže. Ovšem bez pozemků, které vlastnil Pozemkový fond. Najít kupce, který by měl zájem o budovu bez pozemků, nebylo reálné. Nakonec se církvi podařilo získat do svého vlastnictví celý areál. Na opravu by bylo třeba asi sto milionů korun, na to ale kongregaci chyběly finance, a tak areál prodala.

Areál kláštera nikdy nebyl v majetku města, ale už v roce 2011 učinilo město jeho vlastníkovi nabídku na odkoupení, a to za cenu, kterou vedení města považovalo za adekvátní. Majitel ale sumu neakceptoval.

Objekt byl postavený až ve 30. letech minulého století, a tak se nejedná o kulturní památku.