Nález století, přesně tak hovoří odborníci o objevu pohřebiště pravděpodobně z konce 12. století v klášteře Teplá.

Archeologický průzkum už několik let v klášteře probíhá v rámci rozsáhlé obnovy památky, do které Česká republika a Evropská unie investují půl miliardy korun. Pohřebiště s dvaceti hroby objevili odborníci před západním průčelím opatského chrámu kláštera. Podle Radka Širokého ze Západočeského institutu pro ochranu a dokumentaci památek v Plzni jsou takto stará kostrová pohřebiště vzácným nálezem. Tento nález z Teplé se dá srovnat s vykopávkami na chebském hradě z roku 1911.

Kostrové pohřebiště objevili archeologové při výstavbě jílové hydroizolace u vstupního portálu opatského chrámu. „Zajímavé je, že hroby s dřevěnými rakvemi jsme objevili před hlavním portálem kostela," upozornil Široký. Z toho podle jeho slov vyplývá, že do chrámu se nevstupovalo rovnou, ale muselo se procházet mezi hroby. Navíc pohřebiště podle odborníků fungovalo jen krátký čas.

Zajímavý je i způsob pohřbívání. Podle znalců se jedná o takzvaný etážový způsob, kdy se kvůli úspoře místa mrtví postupně vrstvili na sebe, uloženi byli hlavou k západu a obličejem k východu.

Před znalci nyní leží mnoho otázek. Není totiž jasné, komu kostry v pohřebišti patřily. S největší pravděpodobností se ale jedná o laické pohřebiště a ostatky nepatří řeholníkům premonstrátského kláštera. Všechny pozůstatky antropologové očistili a poslali do laboratoří k dalšímu výzkumu. Odborníci se budou nyní zabývat například pohlavím mrtvých, nemocemi a také příčinou smrti. Už nyní mohli specialisté říci, že jeden z mrtvých měl zánět v patě, další měl sečné zranění na hlavě. Kromě koster našli archeologové také keramické střepy nebo cihly.

Cenné pohřebiště přitom není jediným vzácným nálezem, se kterým se archeologové během pěti let setkali. Mezi ty nejcennější patří například středověká turbína, opevňovací příkop kláštera nebo základy několik staletí staré kašny. Unikátně zachovalý dřevěný rošt ležel v několikametrové hloubce na nádvoří bývalého hospodářského komplexu. Archeologové před časem objevili v těsné blízkosti klášterních zdí základy staré románské stavby. „Ukázalo se, že je velmi pravděpodobné, že se jedná o objekt, který tam stál před založením samotného kláštera. Za svého života ho mohl využívat blahoslavený Hroznata, zakladatel premonstrátské kanonie," přiblížil Radek Široký.

Archeologické práce, které probíhají v rámci masivní obnovy, se pomalu a jistě chýlí ke svému konci. Rekonstrukce by měla být hotová na sklonku letošního roku.