Nejdřív nám dejte hřiště a pak se uvidí. Možná na něj budeme i chodit a když ne, on se někdo postará. Tímhle způsobem to vlastně funguje. Klapzubova jedenáctka (zralé ročníky znají) také nepotřebovala hned hřiště, naši rodiče a my vlastně také ne. Vždy se našlo místečko na blbnutí. Ale proč bychom nadávali, když jsme si mládež takhle rozmazlili sami.