S nadsázkou by se dalo říct, že místo žáků čekají přijímací pohovory střední školy v kraji. Jejich osud totiž závisí na zájmu, počtu přijatých žáků, a tím sumě peněz ze státního rozpočtu, s níž budou pro příští školní rok hospodařit. Počet budoucích studentů totiž rapidně klesá a po tři další roky není naděje na zlepšení. Nyní v kraji studuje 13 800 středoškoláků. A už dnes je jasné, že úbytek žáků se dotkne všech škol. Za tři roky až o tři tisíce. Termíny odevzdání přihlášek na střední školy končí 15. března, kdy se také uzavře boj o žáky, který mezi sebou nyní svádějí.

„My žádnou střední školu rušit nechceme, stejně jako nehodláme zopakovat optimalizaci středního školství. Podrobná analýza, kterou jsme si vypracovali, nám ale zdokumentovala největší problémy středního školství v kraji. A ty se nyní snažíme s řediteli škol vyřešit. Víme, po jakých oborech je poptávka, a které jsou v převisu, protože spolupracujeme s Hospodářskou komorou, s pracovními úřady i s Českou školní inspekcí, s nimiž monitorujeme skutečné potřeby škol v kraji,“ vysvětlil Vratislav Emler, krajský radní pro školství. V Karlovarském kraji je nyní šestadvacet středních škol a učilišť. Podle výsledků analýzy je nadbytek oborů s výukou výpočetní techniky, jejichž absolventi jen velmi těžko hledají uplatnění. „Stejně jsou na tom studenti ekonomických lyceií v Karlových Varech a Mariánských Lázních. Po dohodě s řediteli škol jsme se rozhodli, že pro příští školní rok už první ročníky lyceií neotevřeme,“ vysvětlil Emler. V problémech se potácí také průmyslová škola v Kraslicích, kde letos dostuduje jedenáct kmenových žáků a nové zájemce nemá. „Tato škola ztrácela studenty po tři roky a její propad nezachránilo ani spojení s Živnostenskou střední školou v Sokolově. Sokolovští studenti sem jezdili pouze na praxi,“ vysvětluje Vratislav Emler.

Stejné problémy má také Střední průmyslová škola keramická. Ta doplatila na optimalizační sloučení s učebním oborem ze Staré Role a především na to, že přišla o stavební obory, které byly přesunuty jinam. „My chceme udržet i malé školy, ale předpokladem je, že o ně bude zájem, že budou nabízet studentům atraktivní obory. A to platí i u keramické průmyslovky. Této škole se snažíme pomoci, aby prosperovala. Od září zde otvíráme dva ekologické obory. Ekologie by mohla studenty zajímat, to je budoucnost. O keramickém průmyslu se dá říci totéž a my doufáme, že po recesi ve sklářství a keramickém průmyslu bude zájem o malíře porcelánu a techniky znovu stoupat, zdůraznil radní. Obavy o žáky zřejmě nemusí mí zdravotnická škola, která se Západočeskou univerzitou v Plzni chystá otevřít třídu pomaturitního bakalářského studia pro zdravotní sestry. Skvěle si vede Střední odborná škola logistická v Dalovicích, zemědělská průmyslovka tamtéž a převis poptávky má také Střední odborná škola lesnická ve Žluticích. Střední pedagogická škola se zase chystá otevřít výuku se sportovním zaměřením, která není nikde v kraji. „Vždy záleží na řediteli, protože on je manažer. On musí vědět, které obory naplní a docílit toho, aby o školu byl zájem. My můžeme radit, školit, podávat informace, probírat a navrhovat možnosti, ale pokud se škola snažit nebude, pak bude mít problém s vnitřním provozem, obdrží méně peněz a schopní učitelé začnou odcházet. Doufám, že se tento scénář každé střední škole v kraji vyhne,“ zdůraznil radní Emler.