Na místě hlavního oltáře stával dřevěný kříž, a proto se mu říkalo Křížový kostelík. Jeho vznik sahá do let, kdy pán Jindřich, purkrabí z Plavna a z Míšně, byl též pánem na Kynžvartu a Boršengrýnu. Podle pověsti vznikla tu nejprve kaple v místech dávné vraždy.

Jedna verze praví: Mladí rytíři na hradě Boršengrýnu byli bujná cháska, rádi popíjeli a pak neměli daleko do rvaček. Na taneční zábavě v Žandově jeden z nich, mladý kastelán, usiloval o starostovu krásnou dcerku. Ale ta se již zadala jednomu chlapci z Amonsgrünu. Když kastelána odmítla, rozhodl se pomstít. V úvozové cestě hradu si počíhal na nápadníka a na cestě domů ho surově přepadl a zabil. Zato byl náležitě potrestán a v místě vraždy byl později vystaven Křížový kostelík. Stal se cílem procesí poutníků, ale v josefínské době byl zrušen. V roce 1820 byl už tak zchátralý, že mohl sloužit jen jako ovčín. Nakonec zůstala z kostela jen hromádka kamení jako znamení někdejšího Božího domu.

Podle druhé verze odmítla krásná starostova dcerka svého mládence a naopak na tancovačce tančila s kastelánem. Ženich, kterému byla dívka přislíbena od rodičů, pomyslel na pomstu, vzal samostříl, počkal si na kastelána na cestě ke hradu. Ráno byl tady kastelán nalezen mrtev. Na paměť nešťastného kastelána a ke smíření s jeho duší nechal postavit Jindřich z Plavna kostelík v místě, kde došlo k vraždě. Dále pověst vypráví, že na cestě od Žandova ke kostelíku bývá ke spatření zahalená ženská postava, která vchází se skloněnou hlavou do kostelíka a po posledním zvonění Ave Maria zmizí.

ZDENĚK BUCHTELE