Český stát žaluje německý podnikatel Peter Franz Vőcklinghaus z někdejší společnosti Komfort V.P. Cihelny, která na přelomu milénia začala v Cihelnách na Karlovarsku budovat golfové hřiště. Požaduje po státu v rámci mezinárodní arbitráže šest set dvacet milionů korun za zmařenou investici.
Vőcklinghaus měl do golfového areálu vložit dvě stě milionů korun. Než však bylo hřiště vybudováno, společnost šla do konkurzu. Po rychlém konkurzním řízení, které mělo ovlivnit hned několik osob, bylo nakonec golfové hřiště na jaře roku 2002 prodáno společnosti Astoria Invest za 61 milionů korun.

Kauzu několik let vyšetřovala protikorupční policie, která dokonce obvinila i správkyni konkurzní podstaty. Po zdlouhavém vyšetřování nakonec policie případ odložila a všechna obvinění byla stažena. „Mohu skutečně potvrdit, že jsme v pátek minulý týden podali návrh na arbitráž. V ní budeme požadovat nejenom peníze za vzniklou ztrátu, ale také náhradu škody. Nejde totiž jenom o finance, které do projektu můj klient vložil, ale také o zmařenou investici. Kvůli uplatněnému konkurzu,“ potvrdil informaci Václav Hajšman, právní zástupce podnikatele.

Podle něho byl důsledkem jejich rozhodnutí o arbitráži právě fakt, že u českých orgánů se svými výhradami neuspěli. „V této kauze bylo zahájeno několik trestních řízení, ale všechna byla odložena jako nedůvodná,“ upřesnil.

Současnou žalobu vyřizuje za stát ministertsvo financí, konkrétně ředitel odboru mezinárodního práva Radek Šnábl.
„Troufám si říci, že naše šance jsou vysoké. Odpovídá to i stanovisku ředitele Šnábla z ministerstva financí,“ doplnil advokát Hajšman. Šnábl pro Hospodářské noviny v souvislosti s tímto případem uvedl: „Tuto kauzu musíme brát hodně vážně.“
Návrh na arbitráž naopak nedělá žádné starosti Vladimíru Mertlovi, soudci, který v říjnu roku 2001 poslal Komfort V. P. Cihelny do konkurzu a následně rozhodl i o prodeji hřiště za zlomek ceny.

„Ať žije pan Vőcklinghaus. Co vám na to mám říci? On je sice Němec, ale ta společnost je zkrátka česká. Tak jak chce uspět v arbitráži?“ podotkl Mertl. Právě on byl podle advokátů německého podnikatele jednou z hlavních osob, která na podivném a rychlém konkurzu měla nemalý podíl.
Mertl to v minulosti ve stanovisku pro Karlovarský deník několikrát odmítl a ani včera o tomto případu nemluvil jinak. „Společnost byla předlužená, úpadková situace u ní nastala, a proto jsem ji poslal do konkurzu. Hlavní podíl na tom měli její čtyři společníci. A že byl rychlý? Já o něm musel rozhodnout do deseti dnů, rozhodl jsem během tří dnů,“ hájil se soudce Mertl.