Síť mělkých vrtů, které by pomohly seismologům sledovat zemětřesení pod Chebskem, by v tomto regionu mohla vzniknout během tří let. Náklady na vrty budou v řádech několika milionů. Pokud vše půjde podle plánu, získají odborníci ještě více zajímavější informace o pohybech půdy, než je to možné dnes.

„Jednalo by se o síť šesti až sedmi vrtů o hloubce přibližně 400 metrů, kde by se společně monitorovaly pohyby fluid, tedy podzemní vody a oxidu uhličitého, a seismická pozorování, protože tyto dva fenomény spolu velmi úzce souvisí," uvedl seismolog Josef Horálek z Geofyzikálního ústavu v Praze.

Že jsou podzemní voda a oxid uhličitý spojené se zemětřesnými roji, které se na Chebsku vyskytují už odedávna, odhadovali odborníci již dlouho. Ale až v minulém roce získali potřebné důkazy.

„Ukázalo se nám to na lokalitě Hartoušov. Těsně před silným otřesem loňského roku, který měl magnitudo 4,5, výnos oxidu uhličitého klesal po dlouhé období a po záchvěvu země nastal dramatický nárůst tohoto plynu v podzemí," vysvětlil seismolog Horálek.

Toto zjištění tak dokázalo, že v oblasti Chebska byl plyn pod vysokým tlakem, který napomohl k prasknutí horniny a následně se z podzemí uvolnil. Podle seismologů je zdrojem oxidu uhličitého a vody v zemské kůře nejspíše magmatická aktivita v hloubce několika desítek kilometrů pod povrchem. Tam se nachází přechod mezi zemskou kůrou a pláštěm, kde se z pomalu se pohybujícího magmatu uvolňují plyny a voda do zemské kůry, kterou prostupují ve zlomech, kterými je chebská oblast velmi protkána.

„Vrty, které na Chebsku plánujeme, získáme cennější informace, než máme dnes. Už jen proto, že v hloubkách kolem těch 400 metrů budeme moci pozorovat pohyb takzvaných fluid, kde nejsou ovlivňována ta fluida dešťovými srážkami a povětrnostními vlivy, jedná se tedy o stabilní prostředí," doplnil Horálek. Navíc s hloubkou klesá seismický šum, což znamená, že seismologové budou moci pozorovat praskání velmi malých horninových segmentů, což jim umožní zaměřit se na to, kdy přesně hornina praská.