Naposledy podstoupila údržbu před šestadvaceti lety. „Bude ošetřena proti následkům oxidace a dalších povětrnostních vlivů a navrácena do původní krásy,“ informoval Štefan Brštiak ze zámku Kynžvart. Na své místo v těsné blízkosti zámku u západního průčelí se vrátí na jaře příštího roku.

Diana byla v římské mytologii ochránkyní žen a bohyní porodu, rovněž také ochránkyní otroků. Originál sochy je připisován velkému mistru Leocharesovi ze 4. století před naším letopočtem, který byl slavným aténským sochařem. Jeho dílo je ale známé pouze ze starověkých literárních a epigrafických zdrojů. „Tato hypotéza je založena na nápadných podobnostech Diany z Versailles a slavného Apolla Belvedera ve Vatikánu,“ sdělil Brštiak.

V moderní Evropě byla socha mnohokrát kopírována, odlévána a napodobována rytinami, keramikou a malými bronzy. V českých zemích se litinová kopie plastiky Diany z Versailles nachází v zahradách kynžvartského zámku. Přestavbu tohoto zámku patřící Metternichům navrhoval známý vídeňský architekt Pietro Nobile. „Metternichové vlastnili i nedaleké plaské železárny, tudíž socha mohla být odlita i tam,“ řekl Brštiak.

Podle jeho slov je ale několik indicií, které hovoří o tom, že sochu odlili spíše v železárnách v Blansku. „Není známo, že by se v Plasích odlévaly tyto monumentální antické sochy a po roce 1875 byl provoz železáren zcela zastaven, zatímco se v těchto letech Diana z Versailles stále nacházela v nabídkových katalozích salmovských železáren v Blansku. Také jméno architekta Pietra Nobileho by mohlo značit spolupráci s Blanskem,“ vysvětlil.