Chebské letiště zažilo za devadesát let své existence, které si už na začátku září připomeneme velkolepým leteckým dnem, řadu zvratů. Patří k nim i období německé okupace.
V sobotu 1. října 1938 se stal Cheb říšskoněmeckým městem Eger. O den později sem v souladu s Mnichovskou dohodou začaly přicházet první německé vojenské jednotky. Zároveň se město a jeho široké okolí začalo připravovat na návštěvu říšského kancléře Adolfa Hitlera. Ten se na Chebsku objevil už v pondělí 3. října.
Jeho první zastávka byla v Aši, odkud pak pokračoval přes Hazlov, svačinu na Antonínově výšině a Františkovy Lázně do Chebu, kde ho vítaly davy místních obyvatel.
Před Špalíčkem stála velká tribuna a nechyběla zde ani čestná jednotka s osobní standartou ´Adolf Hitler´, vojenská hudba, květiny, prapory s hákovým křížem, představitelé města a davy lidí v tradičních chebských krojích.
Po několika vítacích projevech ujistil Adolf Hitler shromážděné davy o tom, že Egerland a celé Sudety jsou trvalou součástí Německa.
Chebské letiště, které československá armáda vyklidila dávno před 1. říjnem, zažívalo několik klidných dnů. První německé letadlo, Fieseler Fi–156 Storch zde se dvěma vysokými důstojníky Luftwaffe přistálo 3. října dopoledne. Němci zde okamžitě začali budovat svou novou základnu.
Cheb patřil k páteřním leteckým základnám s označením Fliegerhorst. Takto označená letiště disponovala vším potřebným – dostatečnými kapacitami pro hangárování letadel, ubytováním, opravárenskými prostory a dalším potřebným vybavením. K jednotlivým Fliegerhorstům pak patřila další letiště v okolí, satelitní, která nemusela mít tak rozsáhlé vybavení.
Příslušníci jednotky Luftwaffe II.FLG 90 pod vedením hauptmanna Thorna v jednom z chebských hangárů nalezli pět stařičkých dvouplošníků. V koutě hangáru č. 1 přečkali takřka celou válku.
První jednotka se na chebském letišti objevila 5. října 1938. Jednalo se o jednotku stíhačů – II. Gruppe Jagdgeschwader 135. V Chebu bylo umístěno zhruba 40 letadel.
V roce 1938 Luftwaffe přezbrojovala starší stíhačky Arado Ar–68 na nové a moderní Messerschmitty Me–109 D a E, které byly mnohem výkonnější.
Zároveň s výměnou letadel se na chebském letišti střídaly i jednotlivé jednotky.
V roce 1939 zažilo chebské letiště další velkou návštěvu. Tentokrát sem zavítal sám šéf Říšského ministerstva letectví, generál – polní maršál a velitel Luftwaffe Herman Goering. Po inspekci letiště odjel do města, kde na náměstí přednesl slavnostní projev. Luftwaffe v té době neměla na evropském nebi konkurenci.
Na chebském letišti ale nepůsobila jen armáda. Své místo zde našla i polovojenská organizace Nazional Sozialistiche Flieger Korps, která měla za úkol vychovávat nové letce, budoucí příslušníky Luftwaffe.
V té době také začalo další rozšiřování prostor letiště. Pro uskladnění letadel byly vybudovány dva veliké železobetonové hangáry o rozměrech 70x30 metrů. K původním stavbám z dob Československa (dílny, velitelství, dvě školní budovy, vrátnice a osm hangárů), bylo k dispozici dalších 73 objektů a dva hangáry.
zdroj: Luděk Matějíček – Chebská křídla, více informací www.letistecheb.cz.
(v dalším pokračování našeho seriálu o historii chebského letiště se budeme věnovat příletu vzducholodě L.Z. 130 Graf Zeppelin II)