Pokud vše půjde přesně podle plánu, mohli by se první návštěvníci podívat k podzemnímu utuhlému čediči v průběhu roku 2019. „V tuto chvíli budeme připravovat rozpočet a rozsah prací na částku, kterou jsme na projekt získali z programu INTEREG spolupráce Česká republika – Svobodný stát Bavorsko. Jedná se o ojedinělý projekt v oblasti geologie, kde německý partner Montan-Stiftung Nordostbayern z Fichtelbergu hodlá zpřístupnit pro veřejnost železnorudný důl. Peníze nám pomohou důlní práce urychlit, ale při ražbě štoly budeme postupovat stejně jako před více než 180 lety, kdy ji otevřeli tehdejší dělníci, aby zjistili, zda se jedná o sopku,“ sdělil seismolog Milan Brož z Geofyzikálního ústavu Akademie věd v Praze.

Kromě zmíněných dvou milionů korun mají už teď seismologové k dispozici 320 tisíc korun na zahájení prací od Františkových Lázní, Akademie věd a Geofyzikálního ústavu. Vědci na sopku přijedou hned na jaře, aby s pracemi mohli začít co nejdříve. Na začátku jim bude asistovat malý bagřík, pak už vše provedou horníci poctivě ručně.

„S bagříkem vyčistíme vertikální výzkumný vstup do podzemí, který jsme otevřeli na konci loňského roku. Předtím jsme však zpřístupnili a zábradlím a světly osadili prvních několik metrů ze strany ozdobného portálu. V letošním roce bychom rádi oba vstupy propojili, tedy jak výzkumnou šachtici, tak už připravený začátek štoly, který je osazený betonovými výztužemi. A dále budeme pokračovat hornicky do hloubky přibližně 17 metrů,“ přiblížil Milan Brož.

Lžíce malého bagru se opět zakousla do země u vyhaslé sopky Komorní hůrka u Chebu. Vědci tady tak otevřeli další pomocný zářez, který sahá až do hloubky šesti metrů.

Horníci půjdou přesně po stopách svých předků. Tam, kde bude masivní čedičový výlev, budou ho muset obejít, protože trhavinu nebude možné použít. „Kutání bude podobné tomu, jako tomu bylo před zhruba 200 lety. Horníci budou další části chodby razit už jen v podzemí, ale u sebe budou mít vybudované šachtice, kudy budou vynášet pomocí vrátku hlínu na zem. Celkem bychom tímto způsobem chtěli pro veřejnost a vědecké účely zpřístupnit několik metrů, dokud nenarazíme na samotnou přívodní dráhu magmatu v hloubce. Jak přesně dlouhá nakonec cesta bude, nedokážu odhadnout. Ale mělo by jít o zhruba 30 až 40 metrů. Je možné, že to bude více. To všechno bude záležet na tom, v jakém stavu budou původní podzemní chodby pod sopkou. Podle všech měření, která jsme na sopce provedli, by některé historické cesty mohly být v pořádku, jiné však nikoliv,“ poznamenal Milan Brož.

Možné i je, že v hloubce 17 metrů, kam podzemní chodby sahají, narazí vědci na spodní vodu. „Voda v podzemí klidně být může, z různých pramenů víme, že na tento problém narazili i horníci před téměř dvěma sty lety, když tady štolu razili. Otázkou je, zda se jednalo o nějaký pramen pod sopkou, anebo jen nějakou puklinovou vodu, která se tam dostává během dešťů, to přesně nevíme,“ konstatoval Milan Brož.

Podle všech indicií by se lidé mohli v útrobách sopky procházet v roce 2019. Všichni budou muset mít na hlavě ochrannou přilbu. I když bude štola bezpečná, je to nutnost, protože se jedná o vědecké důlní dílo. Od začátku do konce bude štola vybavena osvětlením a zábradlím, protože cesta k sopouchu je velmi strmá. „Pokud se povede štolu pod sopku zpřístupnit, byl by to další zajímavý turistický cíl. Je to výjimečná možnost vejít do nitra sopky,“ sdělil starosta Františkových Lázní Jan Kuchař.