Kliknutím zvětšítePřednášela tam dramaturgyně kulturních pořadů zdejší lázeňské společnosti Petra Matějková. Zájemci si vyslechli, jak vlastně Františkovy Lázně vznikly, kdo se nejvíce zasloužil o jejich rozvoj anebo v kolik hodin ráno už chodili lázeňští hosté na procedury.
„Zmínky o pramenech, které vyvěrají kolem města Chebu, budou stejně staré jako první písemné záznamy o městě z roku 1061. Původně než vůbec došlo k založení samostatného města Františkovy Lázně, existovaly takzvané nosičky vody. Ty nabíraly vodu v okolí dnešních Františkových Lázní a prodávaly ji následně na chebském náměstí vedle slavného chebského piva a chebské medoviny,“ vyprávěla Petra Matějková.
Po roce 1502 našly nosičky vody nový pramen, který v té době nesl název Chebská kyselka. Dnes je známý jako Františkův pramen.
„Na starých rytinách je vidět, že k pramenu stále chodily nosičky vody a nosily léčivou minerálku zpátky do Chebu. Ale mimo jiné se pak v pramenu koupali i lázeňští hosté,“ přiblížila historii autorka.
Františkovy Lázně ve svém počátku neměly žádný park. Takže lidé, kteří za prameny přijeli, si stěžovali, že se není kam schovat před slunečními paprsky. „Na to, že ve městě není žádný stín, si stěžoval i známý básník Johann Wolfgang von Goethe anebo spisovatel Jan Neruda. Kromě nejstarších Městských sadů a parkové úpravy kolem Františkova pramene začínají hoteliéři financovat a budovat systém parků a lesoparku až v druhé polovině 19. století. První pokus je v roce 1828 založení Spolku k výsadbě stromů a k péči o okrášlení a zlepšení místa, na který navazuje v roce 1881 Františkolázeňský okrašlovací spolek,“ poznamenala Petra Matějková.
Na léčebnou kúru se na počátku 19. století vstávalo už v 6 hodin ráno a lidé se jako první vydávali k Solnému prameni. Voda se pila nalačno, protože jedině tak měla ty největší lázeňské účinky.
7
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
