I když se zmíněný plyn vyskytuje v atmosféře, kde pomáhá chránit zemský povrch před ultrafialovými paprsky, v přízemní formě je pro člověka toxický. Lidé mohou pociťovat slabost, únavu, bolest hlavy a může je také trápit pokašlávání. Za přízemní ozón mohou vysoké teploty a slabý vítr. Plyn se drží zejména uprostřed rozpálených měst. A jeho negativní vliv už pocítili i lidé u Božího Daru.

„Protože spolupracuji s Horskou službou na Božím Daru, vím o případu, kdy tamní silnice projížděl cyklista na kole a měl typické příznaky přiotrávení přízemním ozónem. Tedy že měl bolesti hlavy a byl malátný, špatně dýchal,“ sdělil Rudolf Kovařík z profesionální meteorologické stanice v Šindelové. „Vyjmenované příznaky patří k typickým projevům, pokud se člověk delší dobu pohybuje v místech, kde je koncentrace přízemního ozonu vysoká. Tím může být jak zmíněná silnice, po které turista jel, ve městech jsou to dlažby na náměstích a podobně. O případech, kdy byli lidé tímto plynem omámeni, jsem slyšel už vícekrát,“ vysvětlil Rudolf Kovařík.

Přízemní vrstva ozónu je nebezpečná především pro oslabené občany, které trápí kardiovaskulární problémy anebo astma. Tito jedinci se mohou častěji zadýchávat anebo pokašlávat. A měli by tak pobyt venku omezit.

„Tento typ ozónu vzniká složitou chemickou reakcí a musí k tomu být dostatečné podmínky. Jednak musí teplota vzduchu dlouhodobě překračovat 27°C a k tomu ještě musí být rychlost větru menší než 3 metry za vteřinu. V tu chvíli jsou podmínky pro vznik tohoto nebezpečného plynu ideální. Samozřejmě v parcích, lesích anebo na loukách se tento plyn prakticky nevyskytuje, protože povrch na těchto místech není tak horký jako ve městě a většinou tam je přítomna i zbytková vlhkost, ta však nedovoluje vzniku specifické chemické reakce, při které přízemní ozón vzniká,“ upřesnil Rudolf Kovařík.

Právě vlhkost je jediný prostředek, jak se vzniku přízemního ozónu bránit. Proto v mnoha městech v kraji přistupují k tomu, že ulice v centrech kropí pravidelně vodou.

„V centru Karlových Varů několikrát denně projíždějí cisterny a povrch kropí vodou, aby byl lepší vzduch,“ sdělila tisková mluvčí Magistrátu města Karlovy Vary Helena Kyselá. „V posledních dnech jsme kromě širokých silnic v centru začali zavlažovat i pěší zónu,“ poznamenala mluvčí.

Podobně jsou na tom v Sokolově. I tady každý den vyjede cisterna, která zavlažuje vodou rozpálené chodníky a silnice ve středu města. V Chebu však nechtějí zbytečně vodou plýtvat, a tak se rozhodli opět spustit mlžítka, u kterých se mohou obyvatelé města přímo osvěžit. Najdou je například na náměstí anebo na chebské pěší zóně.

„Lidé už si na kropítka zvykli, takže neuvažujeme o tom, že bychom jezdili s cisternami v centru,“ dodala tisková mluvčí města Chebu Simona Liptáková.