Podle geologů vznikl Podhorní vrch ve třetihorách někdy před dvěma až patnácti miliony let, což je z hlediska geologického vývoje utváření krajiny vskutku včera. Už před třemi sty lety o zdejší krajině psal Bohuslav Balbín. „O této hoře, a ještě spíše o dvou vesnicích, které jsou rozloženy na jejím úpatí, totiž o Zádubu a Závišíně, prohlašují obyvatelé, že jsou nejvyššími místy celých Čech. Hora předpovídá jim počasí, podle jejího vzhledu usuzují na jasný nebo zamračený den.“
Na jedné ze skal bývalého lomu se v mrazivých dnech vytváří vždy ledopád. Jeho mohutnost je závislá na dostatku vody nad lomem a intenzivních mrazech. Letos je ledopád sice menší, než bývá za optimálních podmínek, i tak je na tuto přírodní ledovou krásu nevšední podívaná. Navíc na jižní stráni už v polovině ledna začíná jít do květu lýkovec. Jedovatý keř je v přírodě vzácný a je řazen mezi ohrožené druhy.
Ledopád na Podhoře v roce 2019
Na úpatí Podhory se projevují dozvuky dávné vulkanické činnosti. Je tu přírodní památka Sirňák. V údolní nivě říčky Teplé dochází k výronům plynů, které vznikají hluboko pod povrchem. Ještě před několika desítkami milionů let zde byl totiž vulkán, Podhora je jeho pozůstatkem. Plyny stoupají k povrchu a než se rozpustí v ovzduší musí doslova probublat vodou, která sem napršela nebo prosákla z okolí. Vypadá to, jako by se pod ledem voda vařila. Bahenním kráterům se říká mofety a podobné najdete v nedalekém Smraďochu nebo v Národní přírodní rezervaci Soos. Když ale udeří mrazy a mofety pokryje led, plyny začnou z vody modelovat prazvláštní tvary. Podzemní oxid uhličitý a sirovodík cestou k povrchu zchladne, ale ne natolik, aby se nedokázal prodrat skrz zamrzající hladinu. Odehrává se zde bublající divadlo a led pokryjí rostoucí zmrzlé syčící sopouchy.
