Hned tři společnosti nabízejí v těchto dnech nové zaměstnání lidem, kteří v důsledku krachu chebského masokombinátu přišli o práci. Pro vyučené řezníky svitla naděje na práci v Dánsku. Těm, kteří práci nenajdou, nabízí Úřad práce v Chebu řadu rekvalifikací.

„Po pátečním jednání s vedením masokombinátu, správcem konkurzní podstaty a zaměstnanci už víme s jistotou, že odejde sto šedesát lidí. Ne všichni budou potřebovat s hledáním nového místa pomoci, ale těm, kteří o to projeví zájem, se budeme podle našich možností snažit podat pomocnou ruku,“ řekla mluvčí chebského úřadu práce Marie Sýsová. Podle jejích slov mají o bývalé zaměstnance chebské masny zájem v Plzni, Sokolově a Hazlově.

„V Plzni hledají vyučené řezníky, svým dojíždějícím zaměstnancům nabízejí samozřejmě i ubytování. Sokolovská firma hledá lidi na obsluhu strojů, montážní dělníky, skladníky, elektrikáře. Někteří z bývalých pracovníků by mohli najít nové uplatnění i v Hazlově. Navíc jsme v těchto dnech našli na internetu výzvu, že vyučení řezníci se mohou hlásit o práci v rámci Evropské unie, konkrétně v Dánsku. Mezi požadavky nepatří znalost řeči,“ vypočítává Sýsová šance na získání nového zaměstnání. Lidé, kteří po krachu masokombinátu zůstali bez práce, mají v podstatě dvě možnosti. Buď odejdou takzvaně ´na dohodu´ okamžitě a přijmou k platu odstupné ve výši tří měsíčních platů, nebo dostanou výpověď a začne jim běžet výpovědní lhůta. Ta trvá dva měsíce. Nárok na tříměsíční odstupné mají samozřejmě také. „Ke 3. srpnu skončilo v masokombinátu zatím jen patnáct lidí, ale jejich počty se budou postupně zvyšovat,“ míní Sýsová. „My jsme nabídli všem právní pomoc a rady, co mají udělat a jaké doklady potřebují, pokud se budou chtít například zaregistrovat na úřadu práce.“ Odborníci předpokládají, že díky současné poptávce po zaměstnancích v západních Čechách najde novou práci většina těch, kteří kvůli krachu masokombinátu zůstali na dlažbě. „Myslím si, že většina bude chtít jít hned pracovat, o rekvalifikační kurzy zřejmě tak velký zájem nebude,“ konstatovala Sýsová. Její slova potvrzují i ti, kterých se propuštění přímo dotýká. „Já asi zkusím to Dánsko,“ přemýšlí jeden ze zaměstnanců, Jaroslav. „ Vím o lidech, kteří našli práci třeba v Irsku. Je to sice dřina, ale vydělají si. Rodinu mají tady a až našetří nějaké peníze, tak se chtějí vrátit.“

Lidé, kteří jsou se situací v Chebu obeznámeni, se obávají, že jakmile masna skončí, okamžitě ji začnou rozebírat místní party hledačů železa a barevných kovů. Areál podniku totiž leží ve Wolkerově ulici, která je v Chebu nechvalně proslulá jako místo prostituce a bydliště mnoha romských rodin, které si přivydělávají právě sběrem starého železa. „Nedivil bych se, kdyby to rozkradli a vyřezali nosníky, až by to celé spadlo, jako se to stalo nedávno v Kladně,“ obává se jeden ze zaměstnanců masny.

Chebský masokombinát byl jedním z pěti největších zaměstnavatelů na Chebsku, který zkrachoval. Ve městě už v minulosti skončilo Kovo, Eska, pivovar či Stavomat.