Šest set tisíc má zaplatit město Cheb za nezákonný postup při zadávání veřejných zakázek. Pokutu dostalo od Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), některé podmínky měly být diskriminační a omezující.

Rozhodnutí není pravomocné

Na základě podnětu prošetřoval úřad dohromady patnáct zakázek, problém našel hned v několika z nich. Všechny měly být podle ÚOHS zadány v roce 2010. Rozhodnutí ale není pravomocné a může být proti němu podán rozklad. Zda tak radnice učiní, ještě ale není jisté.

„Odvolací lhůta zatím neproběhla, věc zkoumá naše právní oddělení," sdělila Martina Kuželová, mluvčí chebského městského úřadu. Jak ale uvedla, tehdejší postup zadávání veřejných zakázek se už nepoužívá.

„Změnil se již v souvislosti s reorganizací úřadu, kdy problematika veřejných zakázek je v pracovní náplni právního oddělení, které velmi přísně zkoumá zadávací podmínky a průběh výběrových řízení." Zda a kdo byl za pokutu zodpovědný, se bude zkoumat podle toho, zda městu vůbec škoda vznikne.

Podmínky prý omezovaly

A co konkrétně mělo být špatně?

Úřadu se nelíbí, jak město postupovalo při vypsání zakázek na rekonstrukci Kulturního centra Svoboda, tedy objektu Za Mostní branou 5, v páté, šesté a sedmé etapě revitalizace sídliště Zlatý vrch a při opravách ulic Obětí nacismu, Krátká a Riegerova.

„Zadavatel ve všech případech stanovoval požadavky na technické kvalifikační předpoklady v rozporu se zákonem o veřejných zakázkách," sdělil předseda ÚOHS Petr Rafaj.

Například u rekonstrukce kulturního centra mělo město požadovat předložení certifikátu, který by prokázal, že jeho držitel dodržuje práva svých zaměstnanců, poskytuje jim vhodné pracovní podmínky a ochranu zdraví při práci. „Zadavatel tedy nebyl oprávněn tento certifikát požadovat," podotkl Rafaj.

V dalších zakázkách chtěl chebský úřad po uchazečích seznam minimálně osmnácti referenčních staveb s finančním objemem nad deset milionů korun, realizovaných v posledních pěti letech.

„Kromě toho měli dodavatelé předložit osvědčení od odběratelů o řádném plnění dalších nejméně osmi obdobných zakázek v posledních pěti letech v celkovém objemu minimálně 200 milionů korun, a u jedné ze zakázek dokonce 300 milionů korun," popisoval předseda.

Podle ÚOHS takto neúměrně vysoký počet referenčních staveb nevypovídá o vyšší kvalitě dodavatele, ale představuje pouze omezení hospodářské soutěže a diskriminační jednání zadavatele.

Diskriminace

Ve třech zakázkách prý město pochybilo i v dalším kvalifikačním požadavku. Uchazeči se měli prokázat alespoň dvěma zaměstnanci s vysokoškolským stavebním vzděláním a nejméně dvacetiletou praxí ve stavebnictví a třemi pracovníky se středoškolským stavebním vzděláním a devítiletou praxí v oboru. ÚOHS tyto požadavky na zkušenosti pokládá za disproporční, a navíc měly mít diskriminační dopad na okruh potenciálních dodavatelů.