Zlatou svatbu oslavili Helena a Josef Červenických z Milhostova. V dnešní době vysoké rozvodovosti začíná být padesát let dlouhý sňatek téměř výjimkou.

Jak jste se poznali?
Josef: Naše rodina sem přišla v roce 1947, to mi bylo devět let. Helena přišla o osm let později. Bydleli jsme kousek od sebe. Chodili jsme spolu na zábavy a podobně.

Sezdaní jste 50 let. Kdy jste se do sebe zamilovali?
Josef: O rok dřív. Žijeme spolu dohromady jednapadesát let.

Pamatujete si, co vás na sobě nejvíc zaujalo?
Helena: Neuvědomuji si nic konkrétního. Líbil se mi celkově. Hlavně jsme si rozuměli a to bylo nejdůležitější.

Když jste se brali, doufali jste, že spolu budete tak dlouho?
Helena: Hned ze začátku jsem manželovi řekla, že spolu budeme vážně, budeme spolu žít, nebo ať si to rozmyslí. A vidíte, jak to vyšlo. Stále jsme spolu. Máme pět hodných dětí a spoustu vnoučat.

Dokázali byste našim čtenářům poradit nějaký recept na tak dlouhé manželství?
Helena: Život je všelijaký. krásný, ale často komplikovaný. Člověk asi nesmí být sobecký. Především jsme brali ohled na děti. Kvůli nim jsme zvládli všechny problémy. Nechtěli jsme, aby byly bez matky nebo bez otce.
Josef: Asi je to trochu tím, že je jiná doba. Lidé mají jiné priority.

Co si po 50 letech představíte pod pojmem manželství?
Helena: Rozhodně si představím lásku nebo také vzájemnou pomoc
Josef: A hlavně děti.