Zážitek si podle svých slov opravdu odnesl, ovšem negativní.

„S přítelkyní jsme dětem slíbili, že si vyrazíme na celé odpoledne do chebské krajinky,“ začal líčit Václav Berka. „Děti pozvaly babičky a dědu. Areál minigolfu jsem před tím třikrát navštívil a byl to příjemný zážitek.“ Podle něj nešlo o nic jiného, než kulatý nesmysl trefit do díry. „O tuto radost se chtěly děti podělit i s prarodiči. První ránu jsme inkasovali při placení vstupného, kdy nás tamní šéf František Nečekal pohledem spočítal a začal kalkulovat.

Vysvětlil jsem mu, že prarodiče jsou doprovod a přeji si rodinné vstupné. Bylo mi řečeno, že neplatící se hole ani nedotknou. Tón a výraz byl dostatečný k tomu, aby všechny rozhodil,“ řekl Berka. „Když jsme se dostali k první jamce, dostali jsme takovou lekci z minigolfu, že jsme se nestačili divit. Řekl nám, že neexistuje, abychom vstoupili do hrací plochy, což jsme neměli v úmyslu, a abychom se drželi pravidel.“ Dvě jamky odehráli a děti měly radost.
Třetí byla obtížnější. „Pětiletý syn při třetím pokusu vstoupil na hrací dráhu a míček odpálil, ten skončil v jamce. Radost byla zhacena přibíhajícím panem Nečekalem, který nám vysvětlil, že nám už jednou řekl co a jak. Jiného tatínka se synkem, kteří stáli také v dráze, si ani nevšiml.“ Václavu Berkovi bylo doporučeno, ať se s dětmi přesune do části miniaturgolfu, kde odehráli tři jamky.

„Opět se dostavil pocit radosti, když už se ozvala paní Nečekalová, zda nevidím na hrací kartě, s jakou barvou míčku máme hrát. Koukl jsem do hrací karty, míček měl být zelený, s tím také syn hrál. Když jsem jí to sdělil, dostalo se mi odpovědi, že na jamku lze použít tři varianty míčků a teplota není taková, aby syn hrál s zeleným míčkem.“ Následně byl poslán na část, odkud právě přišel.

„Nakonec jsem se dozvěděl, že areál je pro tak malé děti nevhodný. To už bylo moc a po dvaceti minutách jsem vrátil náčiní. Od přítelkyně, která zůstala, vím, že po mém odchodu přišlo několik rodičů s dětmi, počínali si jako my, ale takové ´pozornosti´ se jim nedostalo,“ dodal s tím, že si to opravdu neumí vysvětlit.

„Uvedené skutečnosti, jsou snůškou nepravd,“ řekl předseda tamní tělovýchovné jednoty František Nečekal. „Naši členové, kteří byli přítomni vylíčenému konfliktu, mohou potvrdit, že jsem postupoval v souladu s pravidly areálu a svým rozhodováním jsem návštěvníky nepoškodil.“ Oprava drah stojí značné finanční prostředky, proto se dbá při provozu na to, aby se hřiště nepoškodilo.

„Všem návštěvníkům předáváme hrací protokol. Poučený pracovník těm, kteří přijdou poprvé, provádí ukázku hry. Hlavně u malých dětí upozorňujeme na povinnost dozoru. Rozhodně ale dále nezasahujeme do hry, pokud nedochází k porušování pravidel,“ dodal.