Překladatel a zakladatel občanského sdružení Školy pro Afriku Miroslav Širš do regionu přiváží maketu Codexu Gigas - největší knihy na světě. V Karlovarském kraji by mohla zůstat minimálně do 12. června.

V ašském muzeu začala výstava Ďáblova bible - Codex Gigas a tajemní Makondové. Jak jste se vlastně k Ďáblově bibli dostal?

K Ďáblově bibli jsem se dostal přes 'své' řezbářské mistry Makondy z Tanzánie. Na mé výstavě v Brně mě oslovil člověk z knihařské branže. Firma, ve které pracuje, vydala knihu „Poselství dřeva“, která nádherně dokumentuje historii řezbářského řemesla v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Knihu jsem odvezl přes půl zeměkoule do naší řezbářské školy v Chikundi v jižní Tanzánii.
Protože se jedná o zajímavou konfrontaci řezbářského umění z Afriky a Čech a Moravy, dostal jsem následně nabídku od knihařské firmy, která spolupracuje s mistrem knihařem Jiřím Foglem, tvůrcem makety Codexu Gigas, na společnou výstavu ve Žďáru nad Sázavou, kde jsem poprvé vystavoval své řezbářské skvosty z Tanzánie společně s maketou Codexu Gigas. Na vernisáž přišlo neuvěřitelných 400 lidí a výstava se stala druhou nejnavštěvovanější v historii města.

Vysvětlete laikům, mají se knihy bát?

Bát se jí nemusejí, bible je opředena krásným mýtem o svém stvoření, podle něhož prý vznikla přes noc v benediktinském klášteře v Podlažicích u Chrudimi z pera mnicha Heřmana, který ďábla v bibli vyobrazil jako díky za jeho pomoc při psaní knihy. V tehdejší době byla považována za jeden ze sedmi divů světa.

Budou ji moci lidé vidět ještě někde?
Možná v INGO Casinu Františkovy Lázně. Tam mi pomohli například financováním příjezdu makondovského řezbáře Thobiase Lichandy. Vždy, když jedu do Afriky, tak mi pro místní s sebou něco dají, jako například fotbalové míče. Stejně tak je srdeční záležitostí také Aš. První výstavu jsem měl totiž právě tam. Pamatuji si, jak bylo vše spontánní. Na vernisáž mi tehdy přišlo hodně přes sto návštěvníků. Když jsem teď měl možnost někomu výstavu této zajímavosti nabídnout, byla Aš jasnou volbou.

Mnozí lidé vás znají především v souvislosti s originálními exotickými výrobky…
Jde o výrobky z přírodních materiálů, jako dřevo, bambus, kámen a podobně, které prodávám ve svém obchodu IMPALA na pěší zóně ve Františkových Lázních (www.impala-gallery.com). Od samého počátku založení Impaly v roce 1998 totiž podporuji domorodé umělce zejména z Afriky - řezbáře, malíře, kameníky. Také ve Františkových Lázních pořádám etnofesty Muli Bwanji, jehož osmý ročník se uskuteční 17. června. Letos třeba také koncem května přijede malíř Bawuni Juma Mrope, který maluje stylem Tingatinga a bude své umění ukazovat u mě v obchodě, na pěší zóně a na akcích v místním přírodním divadle.