Mechy porostlý žulový monolit nedaleko od Lázní Kynžvartu je už deset let na seznamu přírodních památek.
„Samotnou skalku najdeme asi dvěstě metrů od Pastevního rybníka nedaleko od kynžvartského nádraží,“ uvedl turista Luděk Vlček z Chebu. „Kousek za hrází je informační tabule, a od ní vede ke kameni lesní cesta. Na podzim je tu krásná projížďka třeba na kole,“ dodal.

Kynžvartský kámen je tvořen porfyrickou žulou . Na jeho vrcholové části i na bocích jsou zvláštní žlábky. Geologové je nazývají škrapy (někdy také pseudoškrapy). Ty jsou dlouhé více než jeden metr a místy hluboké až 60 centimetrů. Vzniknout měly koncem období paleogén, v dobách, kdy bylo na našem území vlhké a teplé období. Samotné škrapy vznikly povrchovým zvětráváním.

„Kynžvartský kámen je jednou z mnoha pamětihodností česko–bavorského geoparku. Ten má ostatně na Chebsku podobných přírodních památek mnohem víc,“ dodal Vlček.
Kromě Kynžvartského kamene jsou to nejen sopky Komorní a Železná Hůrka, milhostovské mofety, známá rezervace SOOS u Františkových Lázní, ale také pískovna v Dřenici nebo Pomezné a řada dalších míst.