Jde o obor, který je v současné konzumní společnosti značně preferován. Jak se říká, peníze jsou v žebříčku důležitosti až na prvním místě. Kdo jiný má k nim blíže než ekonom, účetní či zdatný a ostřílený obchodník.

Vzali jsme to ze špatné strany. Pokusíme se to napravit a vrhnout na tento obor správné světlo. Absolventi tohoto oboru jsou schopni uplatnění v profesích s ekonomickým, administrativním a obchodně podnikatelským zaměřením (například ekonom, účetní, obchodní zástupce, bankovní pracovník ).

Těmto úspěšným lidem se přímo otevírá náruč vysokých škol ekonomického zaměření, která je patřičně prověří po stránce odborných znalostí, ale i po stránce vůle a vytrvalosti (nic není zadarmo, u ekonomů to platí dvojnásob). Labyrint světa ekonomie a obchodu je místem plným dravců, pro bílé myšky zde není místo, a právě takoví jsou žáci obchodní akademie, dravci. Zajímalo by nás, jak probíhá přerod z malé kočičky v dravou šelmu? Sandra Zubáčová, žákyně čtvrtého ročníku oboru obchodní akademie, nám tuto cestu nastínila.

Z obchodní akademie je to jako běh na dlouhou trať. Připravit ke startu…

Všechno začalo na základní škole v 9. třídě, kdy se každý z nás musel rozhodnout, jakým dalším směrem se bude ubírat náš život. Vybrat si správnou školu pro naši budoucnost a rozhodnout se, čím vlastně chceme být.
Volba padla na obchodní akademii. Proč? Co mne k tomu vedlo?
Jednou, ještě na základní škole, nás navštívila obchodní pracovnice GE-money bank. Začala nám vyprávět o tom, jak se k práci dostala, jaké výhody a nevýhody tato práce obnáší a v tu chvíli jsem si řekla, že tohle by mě opravdu bavilo. Připravila jsem se tedy do startovních bloků.

Pozor…

Při nástupu do prvního ročníku to vypadalo všechno jednoduše. Ale v průběhu jsem zjistila, že to zase taková sranda není. Sice jsem se nevyhnula občasnému klopýtnutí a několika těžkým pádům, ale běžela jsem dál. Učení bylo těžší a těžší, ale i přesto byla, je a bude mým cílem Státní maturita. Nakonec jsem úspěšně proběhla tři ročníky, vbíhám do cílové rovinky a cíl již mám v dohledu. Už není čas zpomalit, oddychnout si nebo se dokonce zastavit. Musím běžet naplno a dát do toho všechno. Ale abyste si nemysleli, že to byl jen jednotvárný nudný úprk! Užili jsme si při tomhle sprintu i spoustu legrace. Co mě ale opravdu nejvíce na celé trati bavilo, byla povinná školní praxe a školní chmelová brigáda. Znamenalo to pro mě oddychnutí a vybočení ze školních starostí a zbavení se tyranie ze stran čísel a úředních dopisů.

Teď…

Cíl už je na dosah. Celé čtyři roky neustálého sestavování obchodní korespondence mě zocelily natolik, že nyní bych neucukla před žádnou překážkou ani výzvou! Už se vidím jako první prezidentka České republiky!

(thb)