Diskutovali o místech paměti. „Místa paměti nejsou jen geografické body na mapě, ale i skutečné nebo mytické osobnosti, budovy a památníky, pojmy, umělecká a literární díla, jež spoluutvářejí kolektivní identitu,“ vysvětlila ve zprávě Simona Hámková z chebského muzea. Svolavatelem konference byla společnost Collegium Bohemicum.

Ačkoliv se tu sešli samí odborníci, kteří si vzájemně prezentovali své poznatky, jedna ze svolavatelek konference vidí přínos úplně jinde. Práce na mapování historie těmi staršími totiž pomáhá i mladším. „Jde o to, aby se především u mladých lidí zrodil nějaký vztah k místu, kde žijí,“ uvedla Nella Michailovskaja, vyučující a členka Evropského Comenia.

„Hlavně je třeba zmínit, že s tím začal před osmnácti lety Frank Boldt, který začal zpracovávat první koncepty setkání Čechů a Němců,“ uvedla. „Já pracuji jako učitelka v Německu a vidím, že mladí lidé mají zájem o historii. Byla jsem dokonce až překvapená, jak spolupracovali němečtí žáci například se studenty z ašského či chebského gymnázia i sami mezi sebou. Byli nadšení a vedli práci sami,“ pochválila. „Projektů bylo mnoho a nejde je všechny zmínit. Myslím, že je obrovská chyba považovat mladé za ty, kdo jen sedí u počítače a nic nedělají. Musíme se podívat na to, že mají jiný způsob poznávání světa. Také je hrozně důležité jim vše správným způsobem podat, aby to nedostali nařízené, ale zájem vycházel z nich samých,“ uzavřela.