Tisíce kusů zvěře i ostatních živočichů čeká na polích smrt. Ztráty očekávají myslivci při sklizni pícnin, která právě začíná. Takové upozornění vydali myslivci nejen v chebském regionu.

„Zemědělci většinou ignorují nutnost použití plašičů na žacích strojích, které mají mít ze zákona na svých strojích nainstalované,“ stěžuje si mluvčí Českomoravské myslivecké jednoty v Praze Jiří Šilha. „Při přípravě půdy před setím na jaře je zmasakrována většina mladých zajíců širokozáběrovými rychlými smyky a bránami,“ dodal.
Zemědělci jezdí až do nočních hodin. Zvěř je přitom oslněna halogenovými světly a dezorientovaná a běhá přímo pod kola strojů.
Nyní však nastává nejnebezpečnější období pro spárkatou zvěř. Hodně živočichů do trávy klade svá mláďata. Mezi ně patří především srny a zajíci. Hnízdí zde bažanti, koroptve i mnoho jiných ptáků.

Zahubené kusy zvěře vidělo i mnoho lidí. „Nevím proč nepoužívají plašiče, když jedou v polích,“ řekl Antonín Bříza z Chebu. „Zemědělci nutnost použití plašičů většinou ignorují a díky tomu je při sklizni pícnin zmasakrována na loukách většina mláďat spárkaté zvěře,“ doplnil dále Šilha.
Pro zemědělce by alespoň mělo být samozřejmostí, že oznámí myslivcům termíny sklizně.

„Myslivci tak mohou udělat potřebná opatření, tedy zajistí vyhnání zvěře za pomoci lovecky upotřebitelného psa. Nalezená srnčata přemístí v chomáči trávy do bezpečí,“ upřesnil Jiří Šilha.
Existují i pachové plašiče napodobující lidský pach, které je možné kombinovat s vyháněním.
„Dále chci upozornit, že pokud někdo nalezne opuštěné mládě na louce či v blízkosti lesa, je nutné ho ponechat na původním místě a co nejdříve se nejkratší cestou vzdálit od tohoto místa.“ Lidé by se neměli vůbec zvířete dotýkat, aby na něm nezanechali pachovou stopu,“ upozornil Šilha. „Jeho matka ho poté nemusí přijmout."