„Moje kočka je už od včera neklidná. Chtěla pořád chovat a tulila se ke mně," sdělila Ilona Lazúrová z Lubů. „Dnes dopoledne ke mně zase vyskočila a pořád se domáhala mojí pozornosti. Tak jsem jí vzala na klín a najednou to začalo. Cítila jsem záchvěv domu a následnou ránu a zvuk, jako když kolem projel tank, byl to zvláštní zvuk, jiný, než na který jsme tady v té oblasti zvyklí. Co mě překvapilo bylo, že se ty otřesy opakovaly téměř každých deset minut. Dokonce jsem si všimla, že máme v nově vyštukovaných zdech praskliny. Tak jen doufám, že to nebude ještě horší," poznamenala obyvatelka.

„Otřesy jsem také cítila, byly asi dva nebo tři, a nejhorší bylo to zadunění, jakoby u domu projel nákladní vlak," sdělila další obyvatelka Lubů, Jana Dvořáková. Moje sousedka má psa a ten byl velmi neklidný, jak před otřesem, tak i po něm," poznamenala.

„Tyto záchvěvy země patří k těm, které lidé na Chebsku pozorovali už v prosinci loňského roku. Jde tak o pokračování seismického roje a záchvěvy země se mohou v následujících dnech opakovat," sdělil seismolog Josef Horálek z Geofyzikálního ústavu Akademie věd České republiky v Praze. „Tak jako v prosinci i u těchto silnějších záchvěvů je ohnisko zemětřesení severně od Nového Kostela v blízkosti místa Luby. Podle našich propočtů dosáhlo největší magnitudo  hodnoty 3,1. Otřesy budeme i nadále analyzovat," poznamenal seismolog. 

Během posledního týdne zaznamenaly citlivé přístroje stovky menších otřesů. Záchvěvy země zaznamenali především obyvatelé Lubů.

Zemětřesení existují v západních Čechách od pradávna. Nejstarší záznamy jsou až ze středověku. Velké katastrofy se však lidé podle vědců, lidé nemusejí bát. Seismické roje nejsou v západočeské oblasti nijak katastrofické a ani v budoucnu se neočekává, že by magnitudo přesáhlo hodnotu pěti stupňů.

„Zemětřesný roj je postupné šíření trhliny na tektonickém zlomu. Víme, že tektonické napětí v zemské kůře v této oblasti je velké a že fluida, což je odborný výraz pro vodu a plyny pod vysokým tlakem, značně snižují pevnost horniny,“ vysvětlil Josef Horálek.

„Směs vody a plynu postupně tlačí na horniny okolo tektonického zlomu. Pokud tlak překročí určitý práh pevnosti, hornina praskne a dojde k posuvu bloku. Tím vznikne otřes. Za normálních okolností je hornina suchá. Proto sebou trhne pouze jednou, a vytvoří například zemětřesení o síle pěti stupňů magnituda. V západočeské oblasti jsou však horniny o něco více plastické, kvůli směsi vody a plynů, a proto hornina praská postupně, což vede k postupnému uvolňování energie, a tak i menším otřesům,“ dodal Josef Horálek.

Zvuk při zemětřesení vzniká tak, že jedna ze seismických vln dosáhne povrchu a rozkmitá zemský povrch, čímž vznikne dunivý zvuk.