Pro starousedlíky je ale chlad a mráz, který překonává rekordy, běžnou záležitostí. Prožili tam celý život a tvrdé zimy se staly součástí jejich života.

Počasí, nejen to zimní, se stalo koníčkem pro Zdeňka Krejčíka z Horní Blatné. Pozorování dat o počasí pro něho bylo, jako pro pilota, denním chlebem. K získání licence musel z meteorologie složit zkoušky. Znalosti později využil na penzi pro své další aktivity. „Zakoupil meteostanici, kterou jsem umístil na mé chaloupce v Krušných horách. O svá data jsem se chtěl podělit i s ostatními a od roku 2012 provozuji svoje webové stránky,“ popisuje.

Čerpají z nich běžkaři, cyklisté, data si přebírá i Český hydrometeorologický ústav a weby zaměřené na počasí. „Těší mě, když mi třeba zavolá farmář, kdy má sklidit seno aby mu nezmoklo. No a já mu odpovím spěchej, za dvě hodiny bude lejt,“ usmívá se Zdeněk Krejčík.

 Sám sebe považuje ve svých pětasedmdesáti letech za pamětníka, osobně ale nesouhlasí s častými závěry o tom, že počasí je čím dál nevyzpytatelnější a plné abnormalit. „Žádné anomálie v zimních obdobích jsem nevypozoroval. Jen se mi poslední dobou zdá, že přechod ze zimního období do letního je rychlejší,“ poznamenává. „Osobně velké rozdíly mezi dnešní zimou a tou před třiceti lety nepozoruji,“ říká. „Vzpomínám si, že před šedesáti roky, kdy nebyly mobily, počítače ani TV a večer se poslouchalo jen rádio Luxembourg byl Sokolák ve Varech plný lyžařů a sáňkařů. Odtamtud jsem jezdíval na lyžích kolem Vindobony až na Vítěznou ulici,“ vypráví. „ Možná by to šlo i letos kdyby se nesolilo na silnicích,“ říká. Za opravdu studené zimy hodnotí přelom roku 1979 a 1980, kdy teplota spadla během noci až o dvacet stupňů. Silný mráz si také pamatuje z let 1954 a 1962. Na mrazy ale nežehrá, podle Krejčíka jsou součástí života horalů. „Žiji v těchto zeměpisných šířkách a musím tedy počítat s tím, že se zde budou střídat čtyři období. S množstvím sněhu a následnými problémy s dopravou či zásobováním jsem nikdy neměl,“ dodává Zdeněk Krejčík.

Mezi nejchladnější místo Krušných hor a zároveň jedno z nejchladnějších míst celé České republiky patří Jelení v sousedství Horní Blatné. Zaniklá osada, která spadá pod Nové Hamry, se vytasí s rekordními mrazy za desetiletí několikrát. Tuto neděli tam meteorologové dokonce naměřili minus 33 stupňů. „U nás jsou mrazíky doslova po celý rok, včetně července a srpna,“ vysvětluje Alice Janstová, která v Jelení žije. Podle starostky Nových Hamrů Evy Machkové zdejší počasí v minulosti přinášelo řadu komplikací. „Jako školou povinná jsem zažila uhelné prázdniny, všechny vodní plochy byly zmrzlé, zamrzly vagóny s uhlím a ve škole nebylo čím topit. My děti jsme byly nadšené a trávily prázdniny na lyžích a bruslích,“ usmívá se. „Pamatuji si zimu, kdy byly ve sněhu vyházené cestičky k barákům, téměř tunely, kde pro množství sněhu nebylo vidět, zda po nich  někdo jde,“ vypráví. I ona potvrzuje, že horalé mají extrémní podmínky v krvi a dokáží se s nimi dobře vyrovnat. Nejen v domácnostech, ale i na silnicích. „Občané náročné sněhové podmínky zvládají na jedničku, problémy v horském, těžko sjízdném terénu je většinou  nezaskočí a poradí si,“ doplňuje Machková. Problémy mají především turisté, kteří neodhadnou dobře sjízdnost vozovek a způsobují nehody.