To je podstatné pro další jednání na příslušných ministerstvech. Investory projektu jsou Pavel Minařík a Vladimír Krasnobaev. „Pocity máme ve skrze kladné, i když to, co jsme slyšeli na zastupitelstvu je podle mého názoru návrat do devadesátých let, ale budiž. Takto to zde funguje, a my to bereme v potaz. Měli jsme i možnost vystoupit. Šest zastupitelů hlasovalo pro projekt ve smyslu, že může být nadále rozvíjen. Ovšem k tomu, než se začne stavět, je ještě dlouhá cesta,“ sdělil Minařík s tím, že je moc rád, že mohou v projektu nadále pokračovat.

Pochyby o investorech

Na pochybách byl především zastupitel Ivo Mlátilík, který se zdržel hlasování. Projekt Luisa Reha Klinik se zastupiteli líbí, ale pochybuje o firmě investorů. „V den, kdy jsme tuto záležitost probírali na zastupitelstvu, neměla od roku 2014 žádné účetnictví, účetní uzávěrku, výsledovku, rozbory, žádné informace v obchodním rejstříku. Ta firma vznikla před mnoha lety. Byl to jakýsi penzion Bílý Medvěd a poté se přejmenovali na Villu Orso. Faktem je, že se základním jměním 200 tisíc korun si chtějí někde napůjčovat miliardy na výstavbu kliniky. Tomu nerozumím. Klinika sama o sobě je dobrý nápad. Myslím si, že by i k něčemu byla, ale ne pod taktovkou této firmy. O tom byl můj příspěvek do zastupitelstva. Je to můj názor. Ještě jsem neskončil se svým úmyslem vše prověřit, a také to prověřovat budu,“ uvedl Mlátilík.

Luisa Reha Klinik je už bližší i veřejnosti. Ve Františkových Lázních v Divadle Boženy Němcové totiž proběhla prezentace, která měla za účel seznámit místní s úlohou tohoto jedinečného projektu, který svou velikostí vyzdvihne nejen samotné město a kraj, a
Luisa Reha Klinik se postará o pacienty po úraze i mozkové příhodě

Ruku pro kliniku zvedl například i zastupitel František Šnajdauf. „Klinika je v řešení už pátým rokem. Dle mého názoru se udělalo spousty jak předprojektové, tak i projektové práce. Bylo mnoho jednání i s památkáři, protože jde také o demolici hrázděnky a podobně. Momentálně nemáme vůbec nikoho jiného, kdo by se o rekonstrukci tohoto objektu postaral. Město na to peníze nemá, aby staré Luisiny lázně zrekonstruovalo. My jsme hledali investora. Investoři ze společnosti Villa Orso už dlouhodobě pracují na projektu rehabilitační kliniky. Jen se vše bohužel protáhlo kvůli okolnostem jako byl covid a tak dále. Nicméně není nikdo jiný, kdo by o Luisiny lázně měl takový zájem jako oni. Investoři na mě dělají dobrý dojem, a to jak pan Pavel Minařík, tak i jeho společník Vladimír Krasnobaev, I proto jsem tento návrh podpořil a věřím, že to vše dopadne dobře. Mají v týmu mnoho fundovaných lidí, tak i proto jsem dal tomu zelenou a zaplať Pán Bůh to prošlo,“ řekl Šnajdauf.

Starostu výsledek potěšil

Starosta Františkových Lázní Jan Kuchař má ze schválení projektu na zastupitelstvu radost. U projektu je totiž, jak řekl, od samého začátku. „Rád bych poděkoval všem kolegům zastupitelům, kteří podpořili unikátní projekt rehabilitační kliniky a vysokoškolského kampusu do další fáze. Tento projekt, na kterém pracujeme téměř pět let, může Františkovy Lázně velmi posunout vpřed, a to nejen v oblasti rehabilitace a vzdělávání. Je to šance na další rozvoj města a také na zlepšení kvality života v něm. Tomuto projektu věřím stejně jako tým, který je u jeho zrodu,“ řekl Jan Kuchař.

Nyní je zapotřebí udělat další kroky, aby se projekt posunul. „Na jednání zastupitelstva několikrát zaznělo od starosty Jana Kuchaře a místostarosty Otakara Skaly, že je zapotřebí předložit koncesní smlouvy k supervizi na ministerstvu financí. Jsme vázáni lhůtou šedesáti dnů. V případě, že nám ministerstvo záměr schválí, tak zvolený starosta města smlouvu podle zákona podepíše. A samozřejmě my v ten moment můžeme zodpovědně odstartovat v maximální možné rychlosti doměření objektu staré Luisy. Poté budeme potřebovat podrobnou rešerši hydrogeologie v lokalitě, což je ve Františkových Lázních velmi důležité a zásadní. Až poté můžeme zadat stupeň projektové dokumentace, který bude specifikovat veškeré činnosti, technologie, plochy a požární, bezpečnostní nebo hygienické náležitosti tak, aby mohlo začít sloučené územní stavební řízení,“ vysvětlil Pavel Minařík.

Personální nároky

Díky tomu, že se na projektu pracuje už pět let, byl prostor na další projekty, jako je vysokoškolský kampus pod záštitou Univerzity Karlovy a vznikat bude v součinnosti s městem Františkovy Lázně, s ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, ministerstvem zdravotnictví a ministerstvem průmyslu a obchodu. „Jak jsme se do celého projektu ponořovali více a více, zjistili jsme mnoho skutečností. Uvědomili jsme si, že naše plánovaná zdravotnická služba je nesmírně personálně náročná, a tady v kraji je o lékařské a nelékařské obory opravdu nouze, protože Karlovarský kraj je na tom kapacitně v této oblasti nejhůře. Budeme-li mít na klinice 200 pacientů, tak je potřeba 200 členů personálu v různé a široké struktuře. Tyto odbornosti buď v České republice ještě neexistují, anebo jsou ve velmi omezené míře, čili my musíme s naším expertním profesorským týmem a se spřízněnými fakultami každý rok generovat vlastní pracovníky," pokračoval Minařík.

Kateřina Butaki
Kletbu nad chebským pohraničím může odvát Luisa Reha Klinik

Vzorem přitom jsou kampusy v zahraničí, kde má student vše na jednom místě. „Naše studie ukázala, že se kampus do Luisiných lázní vejde, a přímá návaznost a využívání infrastruktury Luisa Reha Klinik, respektive nového nemocničního projektu je naprosto strategická. Samostatný Luisa Reha kampus na Zelené louce bez návaznosti na kliniku nemá smysl. Ještě jednou opakuji, že nakonec ta pětiletá cesta od začátku samotného projektu byla v tomto ku prospěchu, protože lékařský tým nás všechny pěkně v této problematice doedukoval,“ vysvětlil dál Minařík.

Vysoká škola stále chybí

Dobrý pocit ze zmíněné akce má i Jiří Schlanger z Výzkumného ústavu balneologického. „Třicet let se snažím o zvelebení Františkových Lázní a vím, že největší přínos pro lázeňství je to, že se budou tvořit záležitosti, které budou přinášet užitek,“ řekl s tím, že do této ideje spadá i jiný obor než lázeňství, a to je vzdělávání. „Karlovarský kraj se od svého vzniku snaží o vysokou školu a moje polemika s politiky Karlovarského kraje vždy byla, že vysoká škola musí navazovat na nějakou špičkovou praxi. Karlovarský kraj tady zatím nic takového nemá a vysoká škola v tomto oboru tady zkrátka chybí. Nyní se nabízí klinické pracoviště, které bude přitahovat jak studenty, tak i zaměstnance, jenž budou mimo jiné i dobře zaplaceni. Vznikne tady pracoviště, které bude unikátní svou odborností. Bude to velká motivace pro všechny. Nyní se nacházíme v době nejistoty a mít v této době možnost pracovat na česko-německé hranici s takovou profesní příležitostí a usídlit se v tak krásném prostředí bude opravdu lákavé nejen pro místní,“ pokračoval Schlanger.

Podle jeho slov jsou v týmu Luisa Reha Klinik lidé, kteří projektu věří a vnímají komplexní prospěšnost celku na mezinárodní úrovni a sdílí společnou vizi, která má velký přesah. „Jsme srdcaři, kteří do toho šli naplno. Kdybychom to měli dělat jen pro náš profit, tak už bychom tento projekt dávno vzdali vzhledem k nelehkým okolnostem,“ uvedl Schlanger.

Moderní klinika, která nebude mít v České republice obdoby a bude pomáhat lidem po těžkých úrazech po autonehodách, po mozkové příhodě, ale i srdečních příhodách nebo neurologických záležitostech Luisa Reha Klinik jde krok za krokem ke svému vysněnému cíl
Díky nově budované Luisa Reha Klinice bude v Chebu další bakalářský obor

Z Luisa Reha Kliniky a Luisa Reha kampusu budou podle jeho slov profitovat všichni. „Když jsem jednal s Karlovarským krajem, tak se prozatím dotuje středoškolské studium pro logistické firmy. Dle mého názoru by si to měly zaplatit samotné firmy. Moc nerozumím tomu, proč to platí kraj. Měl by dotovat studia, kde dělají lidé veřejnou službu, jako jsou sociální služby, zdravotnictví, školství, a podobně. Zde by měl kraj poskytovat vhodné podmínky pro studenty, aby o ně následně nepřicházel. Je také třeba, aby to pochopili nově zvolení zastupitelé. Když se tyto záležitosti začínají naplňovat, mám z toho pochopitelně radost,“ dodává Schlanger.

Na dokončení projektu Luisa Reha Klinik jsou nastavené limity Evropskou komisí, hotovo musí být do roku 2025.