VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Na skládce má skončit jen minimum smetí, chtějí Chebští

Cheb - Co nejvíc odpadu by měli obyvatelé třídit, materiál se dá totiž ještě využít

3.3.2012
SDÍLEJ:

ilustrační fotoFoto: Kucei Miroslav

Město Cheb už nebude platit za komunální odpad podle počtu vyvezených popelnic a kontejnerů. Nová cena se bude řídit celkovou hmotností odpadů. Co to znamená pro obyvatele? Jak říkají představitelé Chebu, ušetří město, a tím i lidé tedy v případě, že vezmou třídění odpadu vážně.

Jedna PET lahev

Na skládce má skončit co nejméně odpadu. Jaký má smysl, když vyhodíte PET lahev do tříděného odpadu místo do 'komunálu'?

„Jestliže by každý Cheban vhodil každý den prázdnou PET lahev od minerálky do nádoby na směsný komunální odpad, bylo by to za rok při váze jedné PET lahve 40 gramů 14,6 kilogramu odpadu, což v nákladech za skládkovné znamená přibližně 45 korun,“ uvedl chebský místostarosta Tomáš Linda. Při počtu všech 33 tisíc obyvatel města se roční částka vyšplhá na téměř 1,5 milionu korun. „Na straně tříděného odpadu to nepředstavuje výrazné zvýšení nákladů, protože se platí za již instalovaný objem sběrných nádob. Město ale proti tříděnému odpadu získává finanční bonus od obalové společnosti Ekokom,“ vysvětloval s tím, že jedna PET lahev v kontejneru na plasty průměrně přináší bonus 0,09 korun. „To znamená za celý rok při stejných výchozích hodnotách bonus přibližně 1,1 milionu korun. Třídění tak v tomto případě přináší více jak 70procentní úsporu.“

Důvod, proč je tříděný odpad levnější, je jednoduchý. Takový odpad je možné zpracovat a dál prodávat jako druhotnou surovinu.

Zdražení je pravděpodobné

V souvislosti s odpadem ale mnoho lidí straší zdražení platby za jeho likvidaci. V Chebu je poplatek stejný už od roku 2002 a činí 500 korun ročně za osobu, což je zatím horní mez, kterou zákon povoluje. Podle místostarosty Lindy jsou ale náklady rok od roku vyšší a dáno je to zejména zdražením skládkovného a pohonných hmot.

„Počítáme-li jen odvoz komunálního odpadu, je to téměř dvojnásobek vybrané částky, zahrneme-li do nákladů i ostatní, například likvidaci černých skládek, vysypávání odpadkových košů a provoz sběrného dvora, jsou náklady téměř trojnásobné oproti vybrané částce,“ popisoval. Tento stav je podle něj neudržitelný. „Jakmile to legislativa umožní, místní poplatek jistě zvýšíme. Třídění ale může ovlivnit jeho konečnou výši,“ připomněl příklad s PET lahví.

Zlozvyky jsou drahé

Jen na zmiňovanou likvidaci černých skládek vynaloží ročně město 2,5 milionu korun. Nešvarem je ale také to, že odpad z úpravy zeleně končí v mnohých domácnostech v komunálním odpadu, tedy ne v hnědých kontejnerech na BIO odpad. „Platíme tedy za odpad, který by mohl být na místě kompostován zdarma,“ řekl Tomáš Linda. Podobné je to také s elektroodpadem, který často skončí v popelnici místo v prodejně nebo ve sběrném dvoře. „Připravujeme se tak o cenu za druhotné suroviny a příspěvky za zpětný odběr,“ vysvětloval.

Drahým zlozvykem je také odkládání nábytku a podobného odpadu ke kontejnerům, což přijde asi na milion korun. „Lidé přitom mohou zcela bezplatně odvézt uvedené do sběrného dvora nebo si zavolat službu Taxi odpad za 100 korun po celém území města,“ podotkl místostarosta.

Ani tříděný odpad není bez problémů. Náklady zvyšuje, když je tříděný odpad znečištěný, ale také pokud jsou PET lahve nesešlapané nebo třeba keramika a zrcadla vyhozené do nádob na sklo.

Kolik se ušetří?

Kolik město ušetří změnou platby, není zcela jasné. Podle představitelů města záleží na obyvatelích, jak důsledně budou k třídění přistupovat. „Úsporná je i nová administrace celého systému, kdy se vyúčtování na několik stran změnilo na daňový doklad o jednom listu,“ dodal Linda.

Sem tam se třídění nepovede

A jak jsou na tom se tříděním Chebané teď?

„Uznávám, že se mi třídění sem tam nepovede,“ řekl jeden z oslovených obyvatel. „Asi jsem občas líný jít kousek dál a vyhodit věc do správného kontejneru,“ pověděl Cheban s tím, že se za to stydí. „Je to špatné, já vím. Ani jsem netušil, že taková drobnost může způsobit takové problémy.“

Často se o třídění v rodinách starají děti.

„Syn se o této problematice dozvídá hlavně ve škole,“ přiznává dvaatřicetiletá Magdalena z Chebu. „Na jeho neustálé naléhání jsme museli jet do Německa koupit speciální odpadkové koše na tříděný odpad,“ smála se. „Je ale dobře, že nás umí poučit.“

Autor: Václava Simeonová

3.3.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

Zdravotní sestry mohou studovat bez dojíždění

Ilustrační fotografie.

OTÁZKA PRO: Jana Kuchaře, starostu Františkových Lázní

Nebyli to migranti. V lázních se ubytovali pouze pracanti

Mariánské Lázně - „Máme tady uprchlíky,“ tato věta se šířila v posledních dnech na sociální síti. Mariánské Lázně vyděsil vyšší počet cizinců, kteří se objevili v budově bývalé úšovické školy. Podle města i majitele objektu ale nejde o migranty, ale o rumunské zaměstnance, kteří pracují v průmyslové zóně Bory.

Další napadení záchranářů

Plesná - K dalšímu napadení záchranářů došlo v Karlovarském kraji. Tentokrát se terčem útoku stala výjezdová skupina z Lubů.

Přepadení seniorky mladíkovi nevyšlo, tak šel vykrást auto

Cheb - Pěkné kvítko asi bude osmnáctiletý mladík. Ten během jednoho dne stihl přepadnout seniorku a ještě vykrást auto.

Denní psychoterapeutický stacionář funguje jeden rok. Je jediný v kraji

Ostrov - Denní psychoterapeutický stacionář už téměř rok funguje v ostrovské nemocnici. Vysoce odborné a specializované pracoviště, které je jediné svého druhu v Karlovarském kraji, rozšiřuje ambulantní péči o pacienty potýkající se s různými psychickými problémy a nemocemi.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení