Kliknutím zvětšíte„Husy velké zimují poblíž velikých zimních ploch jako jsou jihočeské rybníky, ale také severněji na Jesenické přehradě nebo vodní nádrži Nechranice. Pak ve velkých hejnech přelétají do hnízdišť. Tady na Tachovsku je to jen taková jejich zastávka, hejno se nejspíše rozdělí. Část poletí dál, část zůstane nebo se husy přesunou třeba i na Domažlicko. Několik jich bylo už v minulosti označeno ornitologickými krčními lemy. Díky tomu víme, že právě husy veliké zimují na rybnících jihu Čech,“ říká tachovský ornitolog s dlouholetou praxí Karel Machač s tím, že tak početné hejno není v předjaří zas až takovou vzácností. Mnohem větší vzácností jsou jeřábi popelaví. „Jejich přílet je dán samozřejmě počasím, jsou dobří letci, ale i tak čekají na příznivé proudění vzduchu,“ dodává ornitolog.
Husa veliká - Je naší největší původní husou, dorůstá délky 75–100 cm, v rozpětí křídel měří 147–180 cm a váží 2,5–4 kg. Jeřáb popelavý - O něco větší než čáp bílý (délka těla 96–119 cm, rozpětí křídel 180–222 cm), s dlouhýma nohama a dlouhým štíhlým krkem. V heraldice je jeřáb symbolem péče a ostražitosti. V poezii je jeřáb symbolem něčeho "vznešeného" v přírodě.
Jeřábi přilétají na hnízdiště v polovině února. Před několika lety ale na Tachovsku byli pozorováni už desátého ledna. V posledních letech se jeřábům na západě Čech daří i zahnízdit, což je podle ornitologů unikát. Na Tachovsku se tehdy zahnízdilo pět párů.
V hejnu hus velkých se u Tisové pohybují i husy běločelé. Ty hnízdí daleko na severu za polárním kruhem v tundře. Původem jsou z dálného severovýchodu a Grónska. Na zimoviště létají k nám, ale také až ke středomoří. Od jiných divoce žijících hus se liší výrazným bílým čelem a lemem kolem zobáku.
Podle ornitologa tu už jsou i kvíčaly, které také Tachovskem protahují podobně jako i například luňáci.
7
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
