Jak vypadá váš ´běžný´ den?

Každodenní péče o covid pozitivní pacienty je opravdu velmi náročná. Naprostá většina času strávená v ochranném obleku, štítu, respirátoru. Něco jakou soukromá sauna. Někdy jsou pauzy jen na to se napít, rychle něco do sebe hodit, dojít na záchod a zpět do koloběhu. Naše práce vyžaduje skvělou týmovou spolupráci. Provoz na oddělení je velmi dynamický, na chvíli se zastavíme a dostáváme informaci, že přijíždí sanitka s novým pacientem. Denně jich přijede tři až šest. Organizace práce pro mě nekončí odchodem z nemocnice domů. Stále něco řeším, i přes telefony. Oproti jaru je i větší administrativní zátěž.

V každodenní péči o pozitivní pacienty vám určitě pomohla jarní vlna, kdy se mariánskolázeňská nemocnice potýkala s náporem nakažených. Dají se tato dvě období srovnat?

Jaro pro nás bylo určitě velkou lekcí. Situace, kdy se běžné lůžkové oddělení změnilo na infekční, byla samozřejmě úplně nová. Bojovali jsme také trochu s nedostatkem ochranných pomůcek jako každé zdravotnické zařízení, dnes je situace jiná. Vše máme dostatečně zajištěno. Strach, že se nakazíme, jaký průběh to bude mít, měl každý z nás. Nyní už víme, že pokud se budeme dobře chránit, při práci v covid oddělení se nakazit nemusíme.

Oddělení pro pacienty s covid-19. Ilustrační foto.
Covidová lůžka jsou stále plná

Jaký je stav pacientů?

V první vlně jsme měli pacienty s lehčími příznaky, teď máme pacienty i se středně těžkým průběhem ,kteří potřebují kyslík. Na našem oddělení máme 23 pacientů na standardním lůžku a 16 s připojením na kyslík. Délka hospitalizace je závislá na zdravotním stavu pacientů. Pohybuje se v rozmezí od jednoho týdne až po měsíc, podle prokázané pozitivity. Při negativitě je v případě potřeby pacient překládán na naše oddělení následné péče, kde další tým pokračuje v potřebné léčbě a rehabilitaci tak, aby mohl jít co nejdříve domů.

Celý den trávíte v ochranných oblecích. Jak to vnímají pacienti?

Pacienti vlastně vidí pouze naše oči. S kolegy si proto vždy ráno napíšeme fixou na obleky jména, přezdívky nebo nalepíme veselé samolepky známých kreslených postaviček. Hned to působí přátelštěji. Pacienty se snažíme také propojovat s rodinami pomocí tabletů na obou lůžkových oddělení. Zákaz návštěv dále platí a nevíme jak dlouho. Snažíme se pro pacienty dělat maximum a vynahradit jim trochu kontakt s blízkými.

Jste každodenně vystavená kontaktu s pozitivními pacienty. Máte z nákazy strach?

Nebojím se, ale respekt mám, velký. Mám malé děti, rodinu. Na jaře jsem sama toto onemocnění prodělala. Myslím si, že je důležité dodržovat hygienické pokyny a nosit ochranné pomůcky, pak není potřeba se bát. Myslím si ale, že by se toto onemocnění nemělo brát na lehkou váhu.

Práce v Covidáriu je také hodně psychicky náročná. Jaká je nálada na oddělení?

Zatím je nálada je dobrá, všechno funguje, ale samozřejmě si všichni pokládáme otázku, co bude dál, jak dlouho to bude trvat, jak to budeme zvládat. Únavu samozřejmě pociťujeme. Je to ale naše práce, která nás baví, a děláme ji rádi. I na ostatních pracovištích je ale práce momentálně náročná. Na všech našich oddělení jsou úžasné týmy lékařů, sestřiček, sanitářek a sanitářů. Jsme si navzájem velkou oporou. Nesmírně si vážím celého kolektivu.