S ledovkou se nepotýkají jen řidiči na silnicích, ale také chodci. S úrazy, které si pádem způsobí, nezřídka končí v ordinacích lékařů. Jejich bolest někdy vystřídá rozčarování nad tím, že se odškodnění nedočkají.

Odborníci radí: Při nehodách na chodníku postupujte stejně jako řidiči při dopravních nehodách. „Všechno pečlivě zdokumentujte,“ uvedla Iva Knappová z odboru služeb jedné z pojišťoven. Ne každý pád podle ní znamená vznik odpovědnosti za škodu, a tím pádem nárok na odškodné. „Město může být pro takové situace pojištěné. Pokud není, posuzují jeho zaměstnanci jednotlivě případ od případu.“

Poškozený by měl co nejobjektivněji zdokumentovat vznik a průběh události. „Zní to možná absurdně, ale je potom mnohem snazší posuzovat oprávněnost nároku,“ řekla Knappová. U úrazů způsobených pádem se nejedná o malé částky. Plnění může často dosahovat až čtyřiceti tisíc korun.
Aby zraněný odškodnění dostal, měl by zdokumentovat přesné místo vzniku, datum a čas. „Dále je nutný přesný popis. Nestačí napsat, že všechny chodníky byly neuklizené. Musí upřesnit například, že sníh zakryl nějakou nerovnost nebo zmrazky ledu. Nejlepší je domluvit se se svědky události a zjistit si kontakty na ně. Místo pádu je dobré také vyfotografovat. V dnešní době má téměř každý mobilní telefon s foťákem,“ informovala Knappová.
Na finanční náhradu má člověk nárok, pokud schůdnost výrazně vybočuje z aktuálního stavu. „Chodec musí svůj pohyb přizpůsobit aktuálnímu stavu komunikace a povětrnostním podmínkám,“ dodala.

„Stalo se mi, že jsem upadla na chodníku,“ svěřila se důchodkyně z Chebu. „Přeci jen mi v mém věku dělá pohyb na sněhu a ledovce velké problémy. Tenkrát jsem si zlomila ruku a měla pár modřin. Musím se ale přiznat, že mě vůbec nenapadlo jít na město a zjišťovat, jestli mám nějaký nárok na odškodnění. Stejně by mi žádné peníze nedali, oni by si našli nějaký důvod,“ dodala.