Hejtman: Kdiskusi o krajském zdravotnictví
Pečlivě sleduji mediální diskusi o krajských nemocnicích, která probíhá již několik týdnů. Objevuje se hodně kritických ohlasů, které vypočítávají co všechno je vnašich nemocnicích špatně. Snažím se do této diskuse zapojit, protože podle mnohých těchto ohlasů údajně stojí krajské zdravotnictví před kolapsem a de facto zaniká.
To však není pravda, což mohou dosvědčit i stovky pacientů, kteří služby našich nemocnic vposlední době využily. Neříkám, že vnašich nemocnicích není co zlepšovat, jen říkám, že stále poskytují a také nadále budou poskytovat péči, kterou mají zajistit a kterou u nich objednávají zdravotní pojišťovny – neboť ty včeském systému zdravotnictví objednávají a hradí zdravotní péči.
Je pravdou, že se naše nemocnice potýkají sněkolika vážnými problémy, mezi které patří například trvalý nedostatek lékařů szdravotního personálu – to ale je problém celého českého zdravotnictví, nikoliv nějaká zvláštnost Karlovarského kraje. Dalším závažným problémem je to, že vnašich nemocnicích existuje nadbytek standardních lůžek a nedostatek intenzivních, což si uvědomují i jejich lékaři a prokazují to též klinické audity. To ústí například vto, že naše nemocnice provozují kapacity, které jim však zdravotní pojišťovny nehradí, protože jsou zjejich hlediska nadbytečné. Tomu všemu se snaží management nemocnice přizpůsobit, a ačkoliv chápu, že je to proces náročný, jeho cílem není nemocnice rozvrátit, ale naopak stabilizovat.
Dočítám se, že vnašich nemocnicích zanikají oddělení bez zajištění odpovídající náhrady, proti čemuž se musím rezolutně ohradit. Řekl jsem to vposledních týdnech snad stokrát a musím to zopakovat znovu: Naléhavá péče o pacienty bude prostě jen zajištěna vrámci kraje jinde, na stejně kvalitním nebo kvalitnějším oddělení. Ambulantní péče a konsiliární služba zůstává vnašich nemocnicích zachována beze změn.
Karlovarská krajská nemocnice, a.s., společnost, která zastřešuje všechny tři krajské nemocnice vChebu, Sokolově a Karlových Varech, vykázala za první pololetí letošního roku ztrátu okolo 40 miliónů korun, znichž většinu tvoří skokový nárůst mzdových prostředků vsouvislosti snovým zákoníkem práce, který zrušil institut pracovní pohotovosti, ve zdravotnických zařízeních dříve hojně využívaný. Nedotklo se to jen krajských nemocnic, ale všech nemocnic vČeské republice, a nejsme tak jediní, kdo tento problém nyní musí řešit. Netvrdím, že tento nárůst způsobili svévolně sami lékaři a zdravotníci, a nemohu ani souhlasit stěmi, kteří tento problém bagatelizují a shumorem tvrdí, že se na tomto nárůstu podílejí platy managementu.
Setkal jsem se i stvrzením, že vnašich nemocnicích nejsou zajištěny například servisní smlouvy na medicínské přístroje, či že existují další provozní problémy. Na tyto stížnosti nemohu nijak reagovat, Karlovarský kraj je samozřejmě vlastníkem nemocnice, ale určitě nezajišťuje jednotlivé servisní smlouvy na její zařízení. To musí přeci zajistit příslušní pracovníci této nemocnice! Pokud obdržím stížnost konkrétní, tedy že ten a ten zodpovědný pracovník nesplnil svou povinnost vté a té věci, mohu ji nechat prověřit a řešit.
Hovoří se také o tom, že neexistuje žádná koncepce zdravotní péče vkraji. Karlovarský kraj není nějaký stát ve státě, systém zdravotnictví je systém celé České republiky, a doposud neexistuje ani ucelená koncepce zdravotnictví na národní úrovni. A dokud nebudou dány tyto mantinely, pak každý pokus o nějakou vlastní koncepci je pouze výhled na nejbližší rok. Stačí se ohlédnout na poslední dva roky, kdy se skokově měnil systém úhrad, mzdové a platové podmínky, a nechybělo mnoho a nemocnice se mohly stát například veřejnými zdravotnickými neziskovými ústavními zařízeními. Vtakových podmínkách je skutečně téměř nemožné plánovat na několik let dopředu.
Diskuse o zdravotnictví se účastní mnoho stran: Karlovarský kraj, management Karlovarské krajské nemocnice, a.s., lékaři našich nemocnic, představitelé měst vkraji, politici a média. Myslím, že mohu říci, že všechny zúčastněné strany si uvědomují problémy, které musí být vyřešeny. Shodují se na tom, že problémem je nedostatek lékařů a zdravotního personálu, že je důležité dosahovat rozumných hospodářských výsledků, že je důležité zbavit se nadbytečných standardních lůžek a zvýšit počet intenzivních, a že je důležité za této situace zachovat základní obory aambulantní péči ve všech třech nemocnicích, ale že není možné ani účelné budovat specializovaná pracoviště ve všech třech nemocnicích. Sám bych rád žil vkraji, kde každé město nad 20 tisíc obyvatel má plně vybavenou nemocnici, všichni však víme, že realita toto prostě neumožňuje.
Považuji za veliký úspěch to, že Karlovarský kraj patří kprvním v České republice, na jehož celém území je zajištěn včasný dojezd záchranné služby kpacientovi. Ten tak včas dostane prvotní, přednemocniční péči, a může býtpod dozorem zdravotníků dopraven do slušně vybaveného a personálně zajištěného pracoviště.
Věřím, že až opadnou vzbouřené emoce, podobně jako jsme to zažili vpřípadě krajského středního školství či nedávno vpřípadě krajských muzeí, vrátíme se zpět do reality a budeme hledat uskutečnitelná řešení. Debata o nich nemůže být jen politická, musí být především odborná. Musí bez emocí analyzovat potřeby a možnosti krajského zdravotnictví a navrhnout skutečně realizovatelná opatření. Věřím, že téma zdravotnictví přestane být nástrojem politického boje, a stane se opět veřejnou službou, o níž lze diskutovat, ale kterou je potřeba především vrámci možností co nejlépe zajistit. Bude hodnoceno ne podle toho, kolik rozpoutá emocí, ale podle toho, zda opravdu funguje ke spokojenosti těch, pro které je zřízeno – občanů kraje a pacientů.
JUDr. Josef Pavel
hejtman Karlovarského kraje
