Podle vzpomínek chebských rodáků se ulice Nižnětagilská původně rozprostírala na sídlišti Skalka. Po takzvané sametové revoluci byla zrušená a přejmenovaná na ulici Přátelství.

„Po roce 1989 všechny smlouvy o partnerství pozbyly právoplatnosti a tak ztratily opodstatnění i názvy ulic s partnerskými městy. Cheb jako jediné město v České republice se rozhodl pokračovat v partnerských vztazích s ruským Nižním Tagilem,“ sdělil výsledky svého pátrání po porevolučních krocích v ČR chebský patriot a známý taneční mistr Vladimír Hána.

„A proto také přišlo rozhodnutí vrátit do Chebu ulici Nižnětagilskou. Zase zpět přejmenovávat ulici Přátelství na Nižnětagilskou bylo ekonomicky velice nevýhodné (adresy v občankách, v pasech, na živnostenských listech a tak dále). Proto se určilo pro název Nižnětagilská předměstí Chebu, kde nejsou žádné obytné domy, jenom hřbitov. Půlka ulice patří městu Cheb a druhá půlka Karlovarskému kraji. “

Co zajímavého je na této ulici?
Podle Hány to, že začíná krásným stromem – symbolem Ruska – břízou. „Pokračuje dál po levé straně novým hřbitovem, kde byly přemístěny ostatky bojovníků, kteří bojovali za Říši z celého Česka. A nejsou to jenom Němci, a také, Rusové, Ukrajinci, Češi a další národnosti. Hned naproti je pomník zajatců, kteří bojovali na opačné straně a zahynuli v koncentračních táborech v okolí Chebu. A ulice Nižnětagilská je rozděluje. Pokračujeme dál ke křižovatce ulice Karlovarská, kde je na prvé straně dopravní podnik, který využívá skoro každý občan Chebu. A naproti je chebský hřbitov, kde nejsou pohřbeni jen občané města Chebu, ale také cizinci.“

Ta nová chebská Nižnětagilská ulice je oproti původnímu záměru celkově asi o jednu čtvrtinu prodloužená.
„Tak doufáme, že také o jednu čtvrtinu je větší přátelství mezi Chebem a Nižním Tagilem. Myslím, že právě tato ulice je dnes symbolem spoluexistence různých národů,“ dodal Vladimír Hána.