CHYBÍ VODA

„Kvůli zemědělské činnosti

v minulosti zanikla vlivem meliorací většina mokřadů

a tůněk, které byly přirozeným zdrojem vody pro všechny volně žijící živočichy. V důsledku globálního oteplování dochází také ke změně malého vodního cyklu. Pomalu vysychající louže po deštích nebo ranní rosa, které byly zdrojem vody pro hmyz nebo ptáky, jsou většinou minulostí. Proto je dnes důležité myslet také na ty, kteří se neumějí sami ozvat,“ vysvětlil Pavel Matala, člen ašského spolku Zelený dědek, který se mimo jiné zaměřuje na ochranu přírody. „Pítko pro ptáky, hmyz, ježky, veverky či toulavé kočky by mělo být samozřejmostí všude, kde to je možné,“ doplnil.

PÍTKA I DOMEČKY

Nově tak lidé najdou pítka třeba u chebské knihovny nebo na chebském hradě. Tam pořídili i hmyzí domečky. „Zatím jsme do areálu hradu pořídili dva hmyzí domečky, ale možná nepůjde o konečné číslo,“ řekla Markéta Šedivá, zástupkyně kastelána. „Chceme, aby se u nás líbilo nejen lidem, ale také živočichům,“ vysvětlila. Rozestavěná jsou na hradě také pítka. „Máme zde navíc i místa, kde cíleně nelikvidujeme zeleň,“ podotkla.

Vytvořit lepší podmínky pro hmyz a drobné živočichy se snaží i v Sokolově. Úředníci odboru správy majetku Městského úřadu v Sokolově vytipovali šest lokalit, kde se nebude pravidelně sekat travní porost. „Delší vegetace lépe zadržuje vláhu a pomáhá biodiverzitě. Místa s přirozenou skladbou zeleně mohou hmyzu poskytnout dostatek potravy a úkrytů. Bez pravidelného sekání tak zůstanou v Sokolově lokality na Bohemii, Mánesova ulice, v ulici Atletická, za domem s pečovatelskou službou Pod Háječkem, v ulici Lipová a v Areálu zdraví. K seči těchto ploch dojde až na konci vegetačního období, tedy na podzim,“ sdělil Vladimír Meluzín, mluvčí sokolovské radnice.

Podobná situace je také v Chebu. „Častá seč totiž přispívá k vysušování ploch, ničí přirozený domov hmyzu a drobných živočichů a brání rozvoji některých druhů rostlin,“ řekl Tomáš Ivanič, mluvčí chebské radnice. „Snížení frekvence sekání se netýká travnatých ploch u bytových domů nebo městských parků. Tam bude seč probíhat stejně často jako doposud. Po městě navíc začnou vznikat pásy s lučním kvítím,“ dodal.

LESY, LESY, LESY …

K tomu přistoupily i Karlovy Vary. „V letošním roce se Karlovy Vary rozhodly omezit sekání trávy v málo exponovaných místech,“ řekl mluvčí karlovarského magistrátu Jan Kopál. „Samozřejmě se to netýká udržovaných parků či vnitroměstské zeleně, ale kromě těchto ploch máme rozsáhlé plochy v okolí komunikací a cyklostezek, příměstské lesoparky, a tam chceme nechat trávu vzejít a odkvést ze dvou hlavních důvodů – jednak tím chceme zabránit přílišnému vysychání travních porostů a také umožnit právě hmyzu a dalším drobným obyvatelům luk, aby nerušeně absolvovali celý svůj životní cyklus,“ vysvětlil. O pořízení hmyzích domečků neuvažují, není k tomu důvod. „Obrovskou část katastru města zabírají lázeňské lesy, ve kterých má hmyz poměrně dobré podmínky sám o sobě,“ doplnil Jan Kopál. Drtivá většina karlovarských lesů je navíc součástí chráněné krajinné oblasti Slavkovský les, a proto se v nich hospodaří o dost citlivěji než v lesích produkčních. Hmyz, i když ne divoký, si navíc správci lázeňských lesů chovají sami. Jsou to včelstva.

„Co se ale divoké zvířeny týká, té slouží například v minulých letech vybudovaná obora Linhart, začínající u stejnojmenného volnočasového areálu. V ní jsou vyhlídkové vyvýšené stezky a pozorovací místa, kde mohou návštěvníci s trochou štěstí pozorovat jeleny sika Dybovského, daňky skrvnité a divoká prasata,“ dodal mluvčí karlovarského magistrátu.

MOST PRO VEVERKY

V Sokolově mají zase speciální most pro veverky. „Město před téměř 15 roky vybudovalo migrační most pro veverky v Husových sadech, které protíná frekventovaná komunikace,“ připomněl mluvčí sokolovské radnice Vladimír Meluzín. „Důraz byl kladen na estetické, rekreační a ekologické funkce spolu s vytvořením netradičního migračního mostu pro veverky na překonávání silné migrační bariéry frekventované ulice v centru města,“ dodal. Součástí projektu tak byla i výsadba dřevin, které mají u silnice zachytit prach a hluk.