Na Silvestra 1978 se k nám v nočních hodinách převalila přes Krušné hory vlna extrémně studeného arktického vzduchu a teploty klesly z 10 °C nad nulou až k více než 20 °C pod nulou. Teploty klesaly rychlostí tři stupně za hodinu.

O události se zmiňuje mariánskolázeňská kronika

„Po poměrně teplých Vánocích si počasí právě na Silvestra zažertovalo, a to způsobem, který nikdo nečekal. Ačkoliv poslední dny roku silně pršelo, přiblížila se k našim hranicím studena fronta, která přešla našim krajem právě 31 prosince. Kolem 15. hodiny se objevilo citelné ochlazení a sněžení. Ještě odpoledne byla teplota kolem plus 7 °C ve 22 hodin už minus 13 °C, a ráno na nový rok bylo minus 21 °C.

V podstatě se jednalo o vpád arktického vzduchu, který pro naše území není typický. Naposledy byla taková situace v únoru 1956, kdy teploty poklesly až na minus 30 °C. Nastalé teplotní změny způsobily v prvních dnech roku nemálo závažných starosti energetikům, dopravě i podnikům. Tyto potíže byly ale zdolány. Řidiči rozmrazovali vozy, všechny autobusové linky vyjely podle jízdních řádů.

Třetího ledna se situace už normalizovala. Složitější situace byla v nákladní dopravě v dodávkách uhlí, rozvozu mléka a potravin. Všechny hlavní vozovky ve městě i okolí byly brzy dobře sjízdné, silničáři operativně řešili každou situaci. Díky obětavému nasazení i ve 24hodinových službách. Tak se dá říci, že mrazy sice dočasně ochromily normální chod, avšak nakonec stejně zvítězili lidé.“

V Michalových Horách zamrzaly kachny a padali zmrzlí ptáci

Kronikář Vojtěch Válek o události přelomu roků 1978 a 1979 zapsal do kroniky Michalových Hor, že šlo o nebývale prudký pokles teplot. To nikdo z pamětníků nezažil. Takové silné mrazy vydržely v celé Evropě. V Michaových Horách ale podle kronikáře nebyly mrazy tak ukrutné. „U nás teploty mezi – 10 °C až – 17 °C, jinde kolem – 20 °C . Celý den padal mrazivý sníh za mrazivého větru a kdo mohl zůstal raději doma u kamen. Také osobní auta zmizela ze silnice. Nákladní auta se ukazovala na klouzavém i když často posypaném sněhu. Silné mrazy si vyžádaly v Německu, Polsku, Francii, Anglii a odjinud desítky lidských obětí. V našem okolí umíraly na příklad divoké kachny, zamrzlé do ledu. Ale také drozdi, kosi padali zmrzlí ze stromů a ve sněhu umírali. Aby se uspořilo topení, bylo v celém tachovském okrese vypnuto noční veřejné osvětlení. Od 5. ledna zároveň nařízeny prázdniny ve všech druzích škol. Také televizní vysílání bylo značně omezeno. Každých den projížděly po hlavních silnicích sněhové pluhy a také obecní cesty bylo nutné denně udržovat a zbavovat sněhu, abychom se my na okrajích obce dostali na poštu nebo do prodejny.“

Jak kronikář píše, když před 15 lety přišel, nikde nebyli lyžaři. „Letos ale lyžují snad všechny děti po stráních, které jsou přímo ideální, dokonce z Výškova jezdí mládež na lyžích do naší prodejny nakupovat, každou chvíli projíždí obci skupinky lyžařů i lyžařek. Pravé zimní počasí trvalo po celý leden, i když mrazy byly nižší, dokonce i slabě bylo nad nulou, sněžilo však vydatně. Stejně tomu bylo i začátkem února, mráz střídal oblevu v polovině měsíce, byla teplota stále kolem nuly.“