„Velcí kopytníci dokáží během pouhých několika let obnovit silně degradovanou lokalitu a vrátit jí ztracenou pestrost. Navíc jde o nákladově úsporné řešení, které šetří finanční prostředky veřejným institucím i soukromým vlastníkům,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která ve spolupráci s vědci s přirozenou pastvou velkých býložravců v tuzemsku začala.

První rezervace vznikly ve středních Čechách a dnes se nacházejí od nejzápadnější části České republiky, kde jedna vznikla u obce Krásná nedaleko Aše, až po Národní park Podyjí u Znojma. Nejvíce rezervací se nachází v Jihočeském a Plzeňském kraji, každý z nich hostí po třech rezervacích a připravují se další.

„Celková rozloha pastevních rezervací v České republice dosahuje 769 hektarů. Řada rezervací má přitom potenciál dalšího růstu a jejich současná rozloha je spíše startovací,“ uvedl Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky. „Zkušenosti s přirozenou pastvou v našich podmínkách ukazují, že pastevní rezervace nejlépe fungují, když se jejich rozloha alespoň blíží 100 hektarům.“

V současné době má více než 100 hektarů jediná pastevní rezervace v bývalém vojenském prostoru Milovice. Přes 50 hektarů pak mají rezervace v Kozmicích u Opavy a v Rokycanech. Nejmenší je zatím rezervace Mnišské louky u České Lípy, která se však plánuje rozšiřovat nad současných 5 hektarů.

Rezervace velkých kopytníků se nacházejí v Královéhradeckém, Pardubickém, Karlovarském, Středočeském, Libereckém, Moravskoslezském a Jihomoravském kraji. Naopak žádná rezervace zatím není na Vysočině, v Olomouckém, Zlínském, Ústeckém kraji a v Praze.

Veřejnost může podpořit rezervace velkých kopytníků hlasováním v soutěži o ekologické Oskary. Součástí ceny je finanční odměna, kterou by ochránci přírody využili na zlepšení zázemí pro velké kopytníky v milovické rezervaci.

Ochranářská společnost Česká krajina spolupracuje na projektech s experty z řady významných institucí, včetně Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Botanické zahrady hlavního města Prahy a dalších. Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporuje Akademie věd ČR a mnoho dalších organizací a společností.

Dalibor Dostál, který založil ochranářskou společnost Česká krajina v roce 2007, byl za svou práci oceněn řadou prestižních cen, včetně Ceny Josefa Vavrouška v roce 2019. Pod jeho vedením se projekt stal významným příkladem úspěšné ochrany přírody, který inspiruje další regiony a instituce k zakládání nových rezervací.