„Odhaduje se, že v celé České republice žije kolem 10 000 perlorodek různého stáří. Přestože se toto číslo může zdát vysoké, je pouze zlomkem původních počtů obývajících české a moravské řeky ještě na začátku 20. století,“ sdělila Karolína Šůlová z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. „Pro záchranu kriticky ohrožené perlorodky říční připravila Agentura ochrany přírody a krajiny ČR speciální záchranný program.“

Těsně za hranicemi v osadě Huschermühle byla spuštěná odchovna, která má pomoct k udržení tohoto vzácného mlže v potocích na obou stranách česko-německé hranice. Na projektu se podílí Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a Bund Naturschutz Hof.

„Perlorodka říční žije nejdéle z našich živočichů, až 140 let. Ochranu tohoto vzácného mlže komplikuje jeho velmi složitý životní cyklus a to, že v poškozeném prostředí nedokáží mladé perlorodky přežít první roky života. V odchovně budou mladé perlorodky 4–5 let chovány ve speciálních klíckách a teprve pak vypouštěny do přírody. Zároveň se v povodí potoků musí šetrně hospodařit, protože splachy z polí a luk mají na přežívání perlorodek podstatný vliv,“ vysvětlil František Pelc, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Populaci perlorodek negativně ovlivnilo také budování vodních děl a technické úpravy koryt, intenzifikace a chemizace zemědělství či eroze. „Záchranné programy nepomáhají jen těm druhům, pro které jsou určeny především. Třeba tím, že snažíme, aby byla voda v povodí čistá, pomáháme i vrance obecné, minuli potoční nebo rostlině s podivuhodným jménem hvězdoš. A samozřejmě i lidem, čistou vodu potřebujeme všichni,“ dodává František Pelc.

Pro vzácné druhy živočichů a rostlin běží už celkem 10 záchranných programů či programů péče a další se připravují.

Přeshraniční projekt na záchranu perlorodky říční napomáhá chránit přírodu bez ohledu na státní hranice. Není ale jediným přeshraničním projektem, na kterém se AOPK ČR podílí. Na perlorodku říční se zaměřuje také projekt Interreg Malsemuschel v povodí řeky Malše, zkušenosti s návratem vlků a zabezpečením stád v Sasku přenáší do České republiky projekt OWAD, ochraně a monitoringu bavorsko-česko-rakouské populace rysů se věnuje projekt 3Lynx. Integrované plánování dopravní infrastruktury v dunajsko-karpatském regionu ve prospěch obyvatel a přírody nastartoval projekt Transgreen, na který navazuje projekt ConnectGreen. Propojování ekologických sítí a koridorů, územní plánování a migrační bariéry jsou náplní projektu ConNat, který se pokouší o propojení přírody mezi Českou republikou a Rakouskem.

Kromě Ašska se perlorodka nachází také na Šumavě a v Novohradských horách.