Jako první přiletěl 21. března čáp. Bylo to o celých 19 dní později než rok předtím. Po dvou týdnech za ním dorazila samička. Jsou tam zhruba popáté a z toho se několikrát dokonce povedlo čapí rodince přivést na svět mladé. Lidé, kteří mají kolem komína kanceláře říkají, že byli zpočátku vidět tři mladí čápi. Nyní už lidé vídají pouze dvě mláďata. I tak je to prý radost a každý rok se na přílet čápů těší. Osiřelý komín prý ihned ožije.

V Chebu byli letos čápi poprvé ještě dříve, a to 15. února, a na hnízdě úřaduje celá rodinka. Tamní obyvatelé ji dokonce mohou pozorovat přes web kameru.

Podle ornitologů se čeští tažní čápi objevují na hnízdech okolo poloviny března, první přilétá zpravidla samec. Hnízda jsou na střechách budov, nefunkčních komínech, sloupech elektrického vedení, hnízdních podložkách, leckde i na vodojemu, posedu či stohu slámy. Zpravidla platí, že čáp dává přednost vyvýšeným místům, tak aby mohl při odletu z hnízda seskočit a roztažením křídel se snadno dostal do vzduchu. Nerad však obsazuje vysoká místa na holých větrných vrcholech či kopcích. Vyhledává vyvýšené body v údolí obklopeném otevřenou krajinou. Na hnízdě se oba partneři zdraví hlasitým klapáním zobáku s typickým záklonem hlavy.

Úterní ráno
Během necelých dvou dní se ochladilo o 34 stupňů Celsia

Živí se hlavně drobnými savci, hraboši, krtky, hmyzem, žábami a žížalami, méně požírá také plazy, plže, ryby, ptačí vejce i mláďata a mršiny. V Africe často sleduje hejna sarančat. Kořist vyhlíží za pomalé, rozvážné chůze, na hlodavce někdy nehybně čeká u nor podobně jako volavky.

Čáp je hlavní symbol Alsaska. Je součástí mnoha legend vyprávěných dětem. Od roku 1970 čáp zmizel, ale dnes se zase navrací. Region symbolizuje čáp již od 10. století a dnes jej mají ve znaku některé alsaské instituce nebo sportovní kluby.

Zřejmě nejznámější evropskou pověrou spojenou s čápem je ta, že nosí děti. Původ má v germánské mytologii, kde byl čáp považován za posla bohyně Holdy, na jejíž pokyn lovil duše nenarozených z vody a vkládal je do těla matky. V lidové tradici je dobře znám též jako posel jara, o čemž svědčí i česká pranostika. „Na svatého Řehoře (12. 3.) čáp letí za moře, žába hubu otevře, líný sedlák, který neoře“. Čáp bílý je národním ptákem Litvy, Polska a Běloruska a objevuje se ve znaku Haagu a řady jiných evropských měst.