Ta apeluje na dohodu českého ministerstva zdravotnictví s Německem, aby pacienty s covidem bylo možno hospitalizovat i na druhé straně hranic.

Nejbližší lokalita, kam lze těžce nemocné covidové pacienty z přetížené chebské nemocnice transportovat, bývá podle signatářů až ve stovky kilometrů vzdálených lokalitách. "Již i z oficiálních dokumentů Ministerstva zdravotnictví vyplývá, že například ve čtvrtek 21. ledna měl pacient smůlu - z důvodu nedostatečné kapacity nebylo možné jej transportovat do sousedních krajů a transport do kraje Vysočina byl pro pacienta příliš rizikový," píše se ve zprávě, kterou autoři výzvy rozeslali médiím.

Výzvu ministru zdravotnictví za otevření hranic sanitkám podepsalo od 10. ledna již více než 1700 občanů, v převážné míře z okresu Cheb. K výzvě se připojila i řada osobností, např. bývalá ústavní soudkyně Eliška Wagnerová, která k tomu na adresu vlády napsala: „Zde jde doslova o životy lidí a každý, kdo zanedbá svou povinnost je ochránit by měl nést odpovědnost, včetně odpovědnosti trestní.“ Své podpisy připojili i senátoři David Smojlak, Jan Horník, Miroslav Balatka, zástupci vedení města Chebu, členka vedení Karlovarského kraje Markéta Monsportová, nebo třeba i známý fotograf Jan Šibík.

"Přes předání výzvy na Ministerstvo zdravotnictví 12. ledna a následnou urgenci předanou dne 22. ledna byla reakce z Ministerstva zdravotnictví dosud nulová. Vyjma informace, že věc byla postoupena náměstkovi pro zdravotní péči, který však ze své funkce odstoupi). Ministr Blatný byl v této souvislosti kontaktován sokolovským senátorem Miroslavem Balatkou, avšak stále podle sdělení senátora Balatky ministr Blatný zastává názor, že není nutné žádat Německo o pomoc," píše se dále v tiskové zprávě.

Vyjádření zaslal i jeden ze signatářů, primář interny v chebské nemocnici, Stanislav Adamec. „Situace v chebské nemocnici se za poslední dva týdny, přes snahu převážet covidové pacienty do jiných nemocnic v České republice, nijak nezlepšila. Počet nově přijatých pacientů s nemocí COVID-19, kteří vyžadují intenzivní péči, je stále velmi vysoký, zatímco zdravotnický personál byl posílen minimálně. Lékaři i zdravotní sestry jsou už v podstatě za hranou svých fyzických i psychických sil. Okolnosti nás bohužel stále nutí pacienty selektovat. Musíme se běžně rozhodovat, kterému z pacientů umožníme připojení na plicní ventilátor a kterému ne. Obdobné je to s otázkou umístění pacienta na lůžko pro intenzivní péči. Navíc narážíme na problém s kapacitou sanitních vozů pro transport, a to i standardních pacientů, kterých denně odvážíme do jiných zařízení v kraji i mimo kraj cca 10 a k tomu je třeba přičíst nejméně 2 intenzivní ventilované pacienty každý den. Je to často celodenní martirium vzhledem k omezenému počtu sanitních vozů přepravních služeb v důsledku onemocnění řidičů nemocí COVID-19," tvrdí primář.

Pendleři. Ilustrační foto.
My v práci negativní testy máme, Němci ale nemusí, rozčiluje se pendler

Argumenty, že vše zvládáme uvnitř republiky, podle autorů výzvy už neplatí. Stejně tak lichý je podle nich argument, že v Německu jsou všechna Covidová lůžka stejnak beznadějně naplněná. "Počty volných lůžek se sice i v Německu neustále mění, avšak ke dni 30. ledna bylo například v sousedním okrese Vogtlandkreis (Sasko) volných 14 lůžek vyčleněných pro intenzivní péči, v sousedním okrese Wunsiedel (Bavorsko) 7 takových volných lůžek a v sousedním okrese Hof (Bavorsko) 6 takových volných lůžek," vysvětlují signatáři.

Právní umožnění přeshraniční koordinace pacientů s Německem je podle nich nezbytné minimálně do té doby, dokud celá pandemie COVID-19 neskončí. "Stát je povinen učinit maximum možného pro záchranu životů svých občanů," upozorňují autoři výzvy, mezi nimiž je třeba advokát Libor Dušek, farář Petr Hruška či ředitelka hospice Sv. Jiří Alena Votavová.

Ilustrační foto
Laboratoře i zázemí pro nové firmy. Vědeckotechnický park není mrtvý projekt