Staré mechanické typy seismometrů byly vyměněny za mechanicko elektronické. Náklady přesáhly pět milionů korun.

„Doposavad se používaly klasické, čistě mechanické seismometry ruské provenience SM-3," vysvětlil seismolog Josef Horálek z Geofyzikálního ústavu v Praze (GFÚ). „Tyto snímače neobsahovaly elektroniku. Byly vyrobené v 70. letech 20. století. Používali jsme je až doposud proto, že měly výborné vlastnosti na vyšších frekvencích, což je 50-100 Hz. Moderní elektronické seismometry takové parametry pro vysoké frekvence až donedávna neměly," poznamenal odborník.

Nové přístroje Guralp CMG-3ESPC obsahují force-balance systems, kde se v podstatě měří síla, která vrací „vychýlené kyvadlo" do rovnovážné polohy.

„Kyvadlo je prakticky drženo v rovnovážné poloze a měří se protisíla seismické vlny, která se snaží kyvadlo vychýlit," popsal princip fungování Horálek. 

A proč vlastně nechal Geofyzikální ústav přístroje vyměnit?

„Mechanické vlastnosti se se stárnutím přístrojů mění a zajištění přesnosti mechanických přístrojů je velmi náročné," uvedl seismolog Josef Horálek.

Nové Force-balance seismometry Guralp CMG-3ESPC také obsahují mechanické prvky především kyvadlo, ale parametry seismometru jsou hlavně určeny elektrickými prvky, které se snadno kontrolují a korigují.

„Parametry moderních seismometrů jsou z dlouhodobého hlediska mnohem stabilnější a také se podstatně lépe kalibrují a vyžadují podstatně méně náročnější servis," řekl Josef Horálek.

Nové seismometry však nejsou citlivější, ale zaznamenávají bez zkreslení i nízké frekvence.

„Rozsah zaznamenávaných frekvencí bez zkreslení je 0.03 - 100 Hz, kdežto rozsah původních seismometrů byl 0.2 - 100 Hz. Nízké frekvence jsou důležité hlavně pro studium struktury zemské kůry," vysvětlil seismolog.

Kromě seismometrů vyměňovali pracovníci Geofyzikálního ústavu i záznamové aparatury.

Celková inovace 13 stanic stála přibližně 5.2 milionu korun.